Dým z cigaret ukrad mi barvy
a vidím jen ty hroby
beze jmen,
bez dat
a všech těch patetických keců
o smutku,
slzách
a vzpomínání.
Dnes nikdo nepozná
a ani poznat nechce,
že právě tady
k smrti upilo se štěstí
a o kus dál i láska,
v srdci připínáček se vzkazem – přijdu hned.
Když umírat
tak s grácií...
Jít hlavou proti zdi,
jednou,
dvakrát,
pětkrát,
a někdy se to musí podařit.
A když ne?
Tak jen přibude volné místo
v prázdné tramvaji
a bude zas míň o jednoho blázna,
co stojí frontu na štěstí.