Požitek z tlustých vypasených žen
skrývám před světlem.
Užírám kusy mas,
není mi dána prohra se slovy,
zřím pomalu,
tím nasávám realitu ,
vnímám monology ostatních jedinců,
vím co je třeba aby naslouchaly,
vím co je třeba aby žily se svými strachy.
Nemusíš mluvit pravdu,
vím co chceš povědět,
co musíš abys věděla a lhala.
Je to trest .
Mě neuráží nahá žena se svislými ňadry
kojící svého syna Davida.
Neuráží mě zaťatá dáseň
v přirození ohavné stařeny.
Vnímám okolí,
vnímám své intra,
vím co chtějí,
chtějí slintat své nechutné posedlosti.
Kázat nad knihou života,
nad Tory pokryteckých proroků.
Až nyní jsem si vzpomněl:
to co není v mé mysli zůstalo v mé prázdnotě.