Přirozeně niterná

Autor: Roman Rychlý <(at)>, Téma: Volné verše, Vydáno dne: 21. 11. 2006

Báseň z nejhlubší lidskosti


Krvavé pouto je mezi námi lásko

krev řinoucí se z žil tvých i mých.

I mých rukou jsi práce, ty!

Zabitý můj zrádce, jsi nejvyšší.


Hnisavé pouto zlomilo tvou duši,

Hnis jako smetana nejsladší.

Jako vlasy tvé, když slepené jsou krví,

krví mou, slepené když jsou.


Cítím tvoje střeva, lásko má, ó červů jsi plná.

Tvář v břiše tvém, až po uši mám,

polykám, tvá játra, morek z ran.


Polib mne a ukousni si kus.

Ten hnus, který v tlamě máš,

to jsem já.

Drahoušek, láska tvá.

Ten had co ve mně uvidíš,

když do vody se zahledíš.

Já, jen já, jen já.