Havraní blázen

Možná můj kamarád

Já blázen se srdcem havraním,
Kdo o mně někdy stál?
Kdo může za to ústraní,
Kde jsem se zdržoval?
Já blázen s maskou člověčí,
Jak peří skrýt jen mám?
Jak přátelé mí nevděční,
Do houfu krkavců jsem se dal.

Já hlupák s tváří veselou,
Co v srdci skrývá žal,
Přátelé jej neberou,
Už nejsem ten, co se smál.
Já havran z lesů černých,
Jak obloha bez hvězd,
Z hradů chladných, temných,
A ze strašidelných cest.

Sám a sám teď sedávám,
Venku za stromy,
Pro stesk si povzlykávám,
Přátelé, vraťte se mi.
Jsem černý jako křídla má,
Co večer k nebi vzletěla,
A sedávám tam do rána,
Aby se mi vrátila.