Pocit

POCIT!!!

Cítím se jak troska houpající se na vlnách,
na vlnách neznáma a beznaděje,
ztracen v moderním světě a jeho proměnách,
a nikdo netuší kam to všechno spěje.

Cítím se jak jehla v kupce sena,
malý a bezvýznamný v mase lidí,
v cizích citech a myslích je ztracena
moje osobnost a smysl mého žití.

Cítím se jako voják v cizí zemi,
nechtěný a proklatý ze sta hrdel,
jenž dle rozkazu jen slepě plení
a krví stírá svobodu z jejich křídel.

Cítím se jak křesťan v náručí antikrista,
nepochopen a nikým nemilován,
vyhnán na prokletá a vypálená místa
a pachem smrti něžně pomilován.