Proč se Linux nikdy nestane majoritou na desktopu

Autor: Dominik Janků <dominik.janku(at)postreh.com>, Téma: Názory, Vydáno dne: 03. 12. 2006

tux_maly.jpegTřeba také proto, že většina z Vás je líná si přečíst tento článek.


Internetem kolují různé názory o rozšíření Linuxu na běžnou pracovní stanici. Neustále jsme zahrnováni zprávami typu: "tento rok Linux prolomí hranice desktopu" atp. Humorné na tom je, že tento typ zpráv se objevuje každým rokem znovu a znovu. Faktem ale zůstává, že podíl Linuxu na workstationech je menšinový. Dle mého názoru tomu tak bude i nadále. Důvodů pro toto tvrzení je několik a já se je pokusím shrnout v tomto článku.

Pro hledání příčin musíme cestovat do minulosti, konkrétně do doby, ve které se uskutečňuje náš první kontakt s počítačem. Ve většině případů se jedná o dětství (správnost tohoto období zde kritizovat nebudu). Již malé dítě si zapamatuje tlačítko Start, ikonky na ploše a panel aplikací coby neoddělitelný prvek každého počítače. Na základní škole ho pak v tomto poznání utvrdí většinou stejně zatvrzelí učitelé výpočetní techniky. Takový to jedinec pak zavrhne Linux z principu. Proč by konec konců neměl. Své oblíbené herní tituly tam nenajde a příkazový řádek spíše nahání hrůzu než chuť poznávat. Ovšem vždy se najde vyjímka, která potvrzuje pravidlo.

Střední školy a gymnásia jsou již v tomto směru o poznání lepší. Ačkoliv se spíše jedná o pár počítačů, než o učebny, přeci jen je zde kontakt s tímto operačním systémem možný. I když studenty přehlížený. Opět zde narážíme na problém člověka, vycvičeného na tlačítko Start. Obecné podvědomí pak identifikuje tento systém jako exotikum, neznámou věc, které je potřeba se vyhnout. Rozkvět, v pojednání škol, pak přichází až na vysoké škole. Zde jsou již lidé s poněkud většími vnímacími horizonty.

V běžném životě tak Linux přílišné sympatie nevzbuzuje. Jednak je to již jmenovanou absencí herních titulů, které, co si budeme povídat, tvoří v 80% hlavní důvod k vlastnění počítače, a jednak absencí známého prostředí. Nevím, co by si počalo dítě či rodič, kdyby jim někdo řekl, že musí připojit /dev/hda1 na /mnt/win. Zkrátka: Linux vyžaduje vědomosti a myšlení, které neodborné společnosti chybí. Nic na tom nezmění ani velké distribuční giganty jako SuSE, RedHat či Mandriva, které své produkty vydávájí jako user frendly. Neboť i tyto, méně vzdělané populaci určené, distribuce běží na Linuxu.

Ve firemním prostředí je nasazení Linuxu různé. Jedná-li se o prestižní a významnou firmu, většinou v ní také naleznete Linux, v opačném případě nejmenovaný os. Rovněž si nedokáži představit účetní, která pracuje v Linuxu dejme tomu s kancelářským balíkem OpenOffice. Když na ní vyskočí dialog pro uložení souboru, ve kterém bude cesta k souboru uvedena, dejme tomu nestandartním způsobem, hrůzou ji stoupnou vlasy na hlavě. Když se pak odhodlá zavolat na hot line, získá, v tom lepším případě, odpověď typu: vložte disketu, připojte disketu a najeďte do adresáře /mnt/floppy. Chudák zmatená účetní rezignuje - nikde není písmeno A:. Ten samý problém by nastal při instalaci nového programu, kde by nebyla sekvence tlačítek další-další-dokončit.

Jako jedinná možná perspektivní prognóza do budoucna se mi proto jeví snaha asimilovat komerční sféru Windows, open source aplikacemi. Dávám velkou naději balíku OpenOffice, Gimpu, Firefoxu a dalšímu softwaru svobodného světa. Pro vývojáře a firmy bude atraktivní Linux pouze tehdy, pokavaď budou moci vytvořit jen jednu aplikaci, která po překladu poběží na obou těchto platformách. Tento problém již například řeší knihovna GTK+, což je knihovan grafických prvků (tlačítka, listy, okna), která je již dostupná i pod Windows a je automaticky dodávána s šířeným programem. Vycvičovací techniku tedy musí zkopírovat i autoři svobodného software.

Pokud bychom chtěli přejít na Linux kompletně, muselo by se něco hnout od shora. Žel v tomto směru mám názory veskrze negativní. Musím konstatovat, že naše státní správa, která by to změnit mohla, je bandou dementních, omezených a ignorantních blbců. Musíme tedy vyměsnat nejprve tyto brzdící články (to se například podařilo v Itálii, kde celé školství migrovalo na Linux) a pak si můžeme pogratulovat k úspěchu. Osoběně bych si nikdy nepřál rozšíření Linuxu na úkor jeho možností. Ono zde platí staré lidové přísloví:"když se kácí les, létají třísky." Mám dojem, že zde by létaly celé klády, proto je věcí každého člověka, aby se svobodně rozhodl, jaký systém chce používat...