Kruh
Autor: David Mauder <tralip1(at)seznam.cz>,
Téma: Vázané verše,
Vydáno dne: 05. 12. 2006
Kruh vědění se uzavřel
Domů do těla se vracíval vždy k ránu,
zřízenci vyřízli plátno ze sna rámu.
Přikován vsedě na matraci sedativy,
v očích se odráží bílých stěn motivy,
pod tíhou stropu, jež nebe rozdrtil.
A hlava plná dnů zamřížovaných prázdnem,
v peřeji záchvatů světlo pamět zhasne.
Slunce pak vykreslí na zeď šachovnici,
stín prstu vzal ve hru černou panovnici -
dlaň klesla, myšlenkou znavena k smrti...
Vznáší se řekou v mlžném povijanu,
z klecoví lůžek na sroubeném prámu.
Ramena větru rozervala nehty
páchnoucích kazajek zatnuté plachty.
Proud jej odnáší bílou myší srstí,
k počátkům vědění do sametové plsti.
Zástupy géniů nechápou konec kruhu,
kde on z vláken vesmírů vpřádá do snů duhu.