Procházka městem

...


Zdravím
lihového taxikáře,
dvojníka dvojčat
na druhou,
v rozmazané káře.

Lahví,
rozlilo se po dláždění
šest set padesát,
proteklých,
z mých osmi dlaní.

Jeden
a kurva třeba tisíc
dýchavičných balónků rozštěkám v houby.
Sloupům, ošacených policajtskou
uniformou zvlhnou,
mým psím zrakem nohy.

Je den,
a noc nad městem visí.
Po dvou, po třech, po čtyřech troubí,
a cedí vítr nad mou hlavou,
černobílou mlhou
ověnčené parohy.