/Připadám si divně.
Fotomontáž prázdného místa ve vlastním světě.
Svůj život osočuju, protože tuším,
že jinde by mu bylo líp.
Asi si připadám tak nějak nijak./
Je to taková ta depka, co prostě přijde
A s podzimem
to nic společnýho mít
Ne
Bu
De
_bil(y) mě vlastní vzpomínky
A teď už tu nejsou
Nic není.
(Příště než zapomenu,
pořádně si promyslím jestli
chci zapomenout)
Připadám si jako
In
Tro
_ska(ndální) zkamenělina času.
Prší.
Brečím.
Nevím proč.
Chci být zase úplně malá holka.
Nechci.
Prosím!
.
*
.
*
.
*
Pro velké je tak strašně důležitý cíl.
Říkají mu "to správné".
Malí tam žijí.
Když jsou