Procitl v době,
kdy moderní bylo-
říkat věci bez příkras,
rdění
skrupulí a servítek...
Nebyl již palác,
něžná katedrála, či
stověžatý chrám-
jen smrdutá barabizna, vymlácená okna,
zima, tma!
Neprocházela se spanilá komteska
rozkvetlou zahradou-
Na klíně směšná kurtizána,
kol povyk, hlahol a splašky z rána,
a lapka, žebrák, a snad i
pobuda
hovoří plyně jasnou řečí krutých střel-
( že oves za šlapku se nemění,
a ryba- na večeři,
že podobá se mršině)
Tak probudil se ze sna-
básník,
básník na rušné ulici,
v davu-
s dívkou, dívkou překrásnou
dívkou lehkých mravů
Večer, ...
večer byl rybou otráven-