Orient expres

Zašedlé perony,  hlasatel a bezhlavé čekání na...


Nádražácký čas zpozdil vlaky,
hlasatel dojídá šunkofleky.
Beztak už nevyjdeš
ze schváceného spoje,
lásko moje.
Dřepím tu v polostoje
šišlám
šššúúúú-
výpravčí je vůl.
Jede jede mašinka
neveze tvá kolínka.
Žehrám tu inkognito
tvému vědomí-
možná už nevíš ani to,
že jsem existoval
pro tebe... a v tobě.
Bylo to krásný,
poprvé,
v opuštěným vagónu
na kusé koleji
až do krve.
Na liduprostém perónu
cituprázdný,
uvnitř nejhlouběji,
cítím se tlít v hrobě.
Bezdomovci kydají do vozů poštu,
balíky plné srdíček
a sraček.
Na tvou adresu mě stejně nedoručí
rychlonohý posel.
Ryzí klíč našel cestu
do zámku tvého srdce
a můj šperhák,
životu pseudofalešníka,
kostlivým klíčníkem vyrvaný,
dozvání
pod jiskrnými koly
půlnočního expresu.