Kolikrát se ptáme, proč je život takový jaký je. Někdy nám bere to, čeho se nechceme vzdát. Jindy dává, oč nestojíme a přesto je krásný.
Prasklá duše kamene
pláčeš tichým šumem řeky,
jenž tvou skálu omílá.
Ještěrky tahají mrtvé ocásky
a meze kvetou
tichem.
Nikdo neřekne, proč
větve jako vlasy stromů
trčí vzhůru do nebe
a ptáci na ně usedajíSlepí
-
možná spí