Ráno jsem vstala levou
/ nevím to jistě / jenže
svědomí vyšlo na chyby
a potvory nejsou a stejně
berou
City mi padaj z protisměrů
Do Země Polárek / bez zkušeností /
Mám dost těch rad,
všech starých
ctností
.
! Snílci Jsou !
Ti, co lásce bezdůvodně
věří, jen stěží ... no asi ne...
je hvězda vymyšlená...
Nezáří,
uzamčená srdeční stěna... mlčí...
! Mlč !
/ Je pozdě,
dneska si ze mě číst
... nechceš ?
Řekni mi jednou
bude nám líp...
Já vím, že nemůžeš
a stejně to slib
. - . - .
To červená esa
z nejtajnějších žalů
propadla výhra
srdcovejch králů
Z jiskřiček očí
cit beze těl
Nechtěla abys zapomněl !
Teď není jen motýl,
vždyť učils ji létat...
Však jsem-li ten pramen,
co po Tvé touze stékal
Řekni mi jednou
bude nám líp...
Já vím, že nemůžeš
a stejně to slib,
jednou..