Milenci z metra

Autor: Jiří Stránský <jiri.stransky(at)email.cz>, Téma: Fejetony, Vydáno dne: 17. 03. 2007

k tomuto není co dodat, pan Stránský uhodil hřebíček na hlavičku

Ty mě, vole, snad nenávidíš! Předchozími slovy neoslovil patnáctiletý mládenec svého vrstevníka a nejspíš kamaráda, jak by se na první přečtení zdálo, nýbrž to vypustila ze rtíků (ozdobených piercingem pod nosíkem ozdobeným piercingem) nejméně dvacítka (rozuměj: dvacetiletá slečna). Oslovený – o něco starší – mládenec (s piercingem pouze v uších a na obočí) se do té chvíle s dotyčnou dvacítkou po celou dobu čtyř stanic metra tak usilovně muckal, že jsem si právě před výše vyřčenými slovy začínal myslet, že by mohlo dojít i k jiným propojením než jen ústním a ručním, a uvažoval, jak se zachovat, když sedím sotva metr od nich. Možná si něco předtím šeptali, co jsem v hluku řítícího se vlaku nemohl slyšet, ale moc se říci nemohli, když se pořád jen líbali. Přesněji lízali. Takže jsem opravdu nevěděl, proč mu to řekla. A proč jí on řekl: „Seš kráva, vole.“ taky ale nevím, co mě to, dědka, napadlo, že jsem se trochu předklonil a zeptal se ho: „Proč je kráva, vole?“ Chvilku na mě oba hleděli, až ona řekla: „Co je ti do toho, fosile? A co mu říkáš vole? Dědku?“ Hněv jí slušel. A její milý, aby jí a veškerému okolí ukázal, jak za jejími slovy stojí, dodal: „Abys náhodou nedošel ňáký ouhoně, vole!“ A vstal a pomohl své lásce do (vznosného, fakt) stoje a uchýlili se do rohu předního nástupního prostoru. Něco si říkali a občas se ke mně podívali. Muckání se už nekonalo – nejspíš jsem jim to zkazil. „Aby si na vás někde s některejma svejma kumpánama nepočkali,“ řekla paní vedle mě a asi se jí dotklo, když jsem jí řekl, že si nemyslím, že tohle milenci nedělají… Jak vidno z předchozích řádek, uvízli mi ti dva v hlavě. Ne však vůli neotesanosti a dobytčímu oslovování a piercingům a roztřepeným účesům i oblečení, ale že mě donutili porovnat si je se současným způsobem naší politiky. Ti dva milenci z metra si (v našich očích – ne svých) sice nadávali do volů a krav, ale milovali se, byli na sebe něžní a hodní. Kdežto naši politici? S očekávanou otesaností a vzděláním a zkušenostmi z obcování se svými voliči? Ti politici, co se v poslední době častují špinavějšími slovy i gesty než oni dva milenci z metra. Které by sotva napadlo vyřizovat si účty pomocí billboardů. Například. A kolik politiků by bylo ochotno si přiznat, že se jich má slova týkají?