Poutníci života

Tak jdem tím zdejším světem....


Dvě slova nám kolují
v žilách.
Stahují i uvolňují
růst pupenů
Strom a blesk
téhož prostoru
a pulzu
ponechaného ve větru.

Obilí vlá dál
za našimi panenkami
jako kdyby náhlý nesoulad
tiše volal o pomoc.
Udržujeme se
na nohou
dlouhými transfúzemi nocí
a někdy,
když nelze jinak,
na horoucí práh
my, poutníci života
klademe svou nespavost.

Předstihujeme tak den
o jednu světelnou délku.