James Dougles Morrison

Jamese Douglese Morrisona většina lidí zná jako tvrdou, rockovou, charismatickou postavu s trochou drzosti a sex-appealem. Málokdo však ví, že Jim byl pod svou tvrdou slupkou citlivým mužem s duší básníka.

Narodil se 8. prosince 1943 v Melbourne, pocházel z rodiny námořního důstojníka. Otec stále nebyl doma, proto se stala hlavou domácnosti matka. Jim nevycházel ani s jedním ze svých rodičů. Když dospěl a stal se slavným, často tvrdil, že jeho rodiče zemřeli.

Roku 1964 začal studovat filmovou fakultu v Los Angeles, kde na konci prvního ročníku odevzdal film, který byl ohodnocen velmi podprůměrně. Druhý den Jim oznámil svůj odchod ze školy.

Dalšího roku v létě se seznámil s Rayem Manzarekem, kterému Jim ukázal několik svých písní. Ray si přál, aby mu nějakou zazpíval a byl nadšen. Toto dalo základ skupině The Doors, kterou tvořil Jim jako zpěvák, klávesista Ray, kytarista Robby Krieger a John Densmore jako bubeník.

Jimovo srdce vždy patřilo jediné ženě, Pamele Courson. Přesto měl spoustu milenek ( jednou z nich byla dokonce i Janis Joplin ).  Pamela, kterou Jim nazýval „Vesmírnou družkou," neměla ostatní členy skupiny The Doors ráda. Fanoušci - a ženy, které byly do Jima bezhlavě zamilované - tvrdili, že Pamela s Jimem žila jen kvůli penězům.  

        

Další Jimovou láskou byla poezie a ze svého nepříliš šťastného dětství  často čerpal inspiraci a sám tvořil. Obvykle pak sbírky vydal na vlastní náklady a dal jen několika přátelům. Denně si zapisoval své myšlenky, sny a nápady. V textech, které skládal pro kapelu, se mnohdy objevovala témata o sexu, lásce, vzpurnosti, zániku a také smrti. Jimovi nejbližší znali jeho zájem o smrt, o které by se dalo mluvit jako o závislosti.

Na koncertech Jim šplhal po oponách, vrhal se bezhlavě do davu, věřil v to, že každý koncert je jedinečný rituál. Překračoval hranice všeho, co tehdy lidé znali. Neustále nosil kalhoty s dírou na svém pozadí, což dalo základ rockovému oblečení.  To vše jen potvrzoval Jimovu drsnost a tvrdost.

Skoro nikdo netušil, jak rozpolcená osobnost uvnitř sebe vlastně je. Nechtěl být už slavný, nechtěl dále vystupovat, nechtěl, aby ho časopisy „oceňovaly" jako nejvíc sexy muže. Chtěl se jen stáhnout do ústraní a tvořit svou poezii.

V té době si Jim nechal narůst plnovous, ztloustnul, byl vidět jen s lahví whisky a jeho závislost na LSD se upevnila.

V roce 1971 ( krátce po vydání posledního společného alba legendárních The Doors - L.A. Woman ) se Jim vrátil k Pamele, vzali se a spolu odcestovali do Paříže, kde chtěl v klidu a sám pracovat na své nové sbírce. Pamela často přespávala mimo hotel nebo pronajatý byt. Lidem okolo tvrdila, že Jim už vůbec nepije, přestože denní dávka alkoholu se jen zvyšovala.  

Jim nakonec ve svém osobním boji nezvítězil, nenastalo už žádné povstání The Doors, doufání v to, že se objeví na podiu pohromadě se rozplynulo.

Když byl 3. července 1971 Jim nalezen mrtev ve vaně ( bylo mu pouhých 27 let ), Pamela pravděpodobně přespávala u některého z Jimovým přátel. Zemřel sám, přesně tak, jak si přál.

Oficiálně bylo oznámeno, že Jim zemřel na předávkování se LSD, avšak někteří fanoušci tvrdili, že Jim stále žije s Pamelou. O tři roky později však Pamela umírá ( pravděpodobnou příčinou bylo předávkování heroinem ) a poslední naděje s ní.

 

„Za vůbec nejdůležitější považuji ty nejskvělejší a nejstrašnější chvíle života. Všechno ostatní je.......jen něco mezi tím."

James Dougles Morrison

 

 

LP The Doors

 The Doors (1967)

Strange Days (1967)

Waiting For The Sun (1968)

The Soft Parade (1969)

Morrison Hotel (1970)

Absolutely Live (1970)

L.A.Woman (1971)

 

 Roku 1991 natočil Oliver Stone film o skupině The Doors, který se zaměřuje hlavně na život samotného Morrisona.

  

Ukázky z Jimovy poezie:

OTEVŘI

 Mladá noc, všude

kolem klid

Její šat nelze

vylíčit

Smíš všechna divná přání

mít

Splní vše, co budeš chtít

Chce se hostu zalíbit

 

 

NEWYORSKÉ DÍVKY

každá má své vlastní kouzlo

Smrt není

a tak se nic neděje

Nóbl styl

Vzplaň a odpusť

vysoké knoflíčkové boty

jasná dohoda

chaotická výchova

triumf lásky

věčné doufání a naplnění

 

 

AMERICKÁ NOC

 neboť kůže hromadí

Zázrak ulic

Vůně a smogy a

pyly existence

 

Blýskavá čerň

tak zcela nahá byla

Naprosto nekonsternovaná

 

Rozhlíželi jsme se

teď už s rozžatými světly

Po spolucestujících