Při její konstrukci i výrobě použil výrobce typizaci i unifikaci v největší míře a nijak nezkoušel. Použil již osvědčené konstrukční celky. Lokomotiva měla shodný kotel s lokomotivami řady 387.0 s klenbovými trubkami a velkotrubnatým přehřívačem páry. Kotel byl svým středem rovněž shodně vysoko nad temenem kolejnice, tj. 3225 mm. I blok tří válců byl shodný s válci řady 387.0 s průměry válců 525 mm a zdvihem pístů 680 mm. Pravítka, křižáky, vyrovnávače a koncepce vnějšího rozvodu byla stejná. Rám byl rovněž trámcový a všechna dvojkolí v něm byla pevná. První spřažené dvojkolí mělo ztenčené okolky o 5 mm, hnací dvojkolí a druhé spřažené dvojkolí o15 mm a poslední spřažené dvojkolí o 5 mm.
Oba dvounápravové otočné podvozky byly na otočném čepu posuvné do stran +/- 85 mm. Lokomotiva projížděla oblouky o nejmenším poloměru 150 m. Otočné podvozky byly shodné jako u lokomotiv řady 486.0. Proti řadě 387.0 nebo 486.0 měla lokomotiva průměry hnacích a spřažených kol 1624 mm, tedy stejné jako u lokomotivy řady 464.0 při obručích tloušťky 75 mm. Proto se tyče pohonu a vnějšího rozvodu musely poněkud pozměnit a nešly zaměňovat s řadou 387.0. Zásoby 13 m3 vody a 7 m3 uhlí byly vzadu za budkou nad zadním podvozkem v nádržích elektricky svařovaných se zaoblenými svislými stěnami.
Armatura a ostatní příslušenství této trojčité lokomotivy bylo tehdy na svou dobu velice moderní. Měla indikovaný výkon 2120 koní a na rovině rychlostí 100 km/h uvezla vlak o hmotnosti 500 t. Tentýž vlak uvezla na sklonu 7 ‰ rychlostí 76 km/h. ČSD ji převzaly do svého provozu 27. 6. 1935 a hned ji zařadily do zkušebního provozu do Chomutova, kde jezdila ve skupině s lokomotivami 464.001 až 03 s rychlíky Cheb - Karlovy Vary - Chomutov. Téměř ve všech sledovaných ukazatelích zaznamenala lokomotiva 475.001 v porovnání s řadou 464.0 technický pokrok. Protože byla trojčitá, šetřila traťový svršek i při překročených hmotnostech na nápravy v hodnotě nejvíce 15,29 t rovnoměrným záběrem.
Tlak páry v kotli byl 16 barů. Jestliže lokomotivy řady 464.0 při využití v provozu šetřily proti řadě 354.1 až 20 % paliva, ušetřilo se u lokomotivy 475.001 ještě více. Měla celou řadu součástí vyměnitelných s jinými lokomotivními řadami a nebyla o moc dražší. Lokomotivy řady 464.0, vyráběné v roce 1935 závody Škoda, stály 1 170 000 Kč a lokomotiva 475.001 stála 1 290 000 Kč. O dalších objednávkách však rozhodlo překročení hmotnosti na nápravy, takže se typ nezařadil do sériové výroby. Byl to skutečný omyl své doby, na který se přišlo až tehdy, když se o podobném typu začalo uvažovat při konstrukci lokomotiv řady 477.0.
Lokomotiva 475.001 přešla v roce 1938 z Chomutova do výtopny dnešní Praha-Masarykovo nádraží ( v poválečných letech Praha-střed) a jezdila spolu s lokomotivami řady 464.0 s osobními vlaky na rameni Praha - Česká Třebová. V roce 1949 pak přešla do výtopny ve Vršovicích, odkud jezdila s rychlíky do Staré Paky i jinam a nakonec na Smíchově, odkud ji využívaly na krátkých úsecích z Prahy do Berouna nebo do Zdic i v nákladní dopravě. Vyřazena byla v roce 1962 s původním zeleným nátěrem a s červenými koly.