Z prachu cest vstává,
pod plachtou
archa kodrcavá.
Pláč i smích vykukují z děr.
Ve vlasech
cizopasí záře,
kolébka z trosek,
v ústech dar
básníka pohádkáře.
Zahraje veselá bída.
Žíznící hřídel skřípe - vida.
Stopami vychrtlé herky
vleče se
království chudých,
požehnaný hlad,
zaslíbení,
lidský smích pod maskou
dryáčníka.