Znalec jazyka českého by se mě možná mohl zeptat , mám-li na mysli porušování všeho druhu či práva všeho druhu, ale ujišťuji, že to je jedno. Neboť mám na mysli něco úplně jiného.
Byl jsem - například - svědkem (který o tomhle novodobém vetešnictví chtěl něco napsat) scény, v níž jedna paní přivedla do obchodu, který jako podtitulek pod nápisem BAZAR VŠEHO měl ještě menšími písmeny připsáno, že prodej a nákup všeho, policistu.
Tomu tam bez sebemenšího zaváhání ukázala mezi spoustou jiných mobilů pod skleněnou deskou pultu jeden, o němž řekla, že je její a že jí ho ukradli dva mladíci při vystupování z metra. Že - když pan policista mobil otočí - na něm najde vyrytá malinká začáteční písmenka jejího jména a příjmení.
V tom okamžiku prodavač (nebo kdo to byl) zalehl skleněnou desku vlastním tělem a velmi hrdě oznámil, že - pokud mu nebude předložen soudní příkaz - žádný mobil neukáže.
A ať si dá policista veliký pozor, jestli neomezuje jeho práva a svobody. V tomto případě měl však smůlu, neboť dáma zvedla obě ruce, jako že se vzdává, a do obchodu vešel velmi veliký muž s holou hlavou, jemuž dáma řekla: „Pavlíčku, ten pán nám nechce ten můj mobil vrátit," a mezitím co ten pán Pavlíčkovi rychle vracel inkriminovaný mobil, až dosud rozpačitý policista říkal do svého dorozumívacího přístroje, že tu má jedno zatčení.
Musím se přiznat, že jsem toho bazarového prodejce docela chápal. Jak k tomu přijde, když má ze zákona dovoleno vykupovat kradené věci, tj. že za ně musí vyplatit určitou částku, která se mu zabavením věci nejenže nevrátí, ale on může při prohlídce přijít i o další předměty, za které zaplatil zase jiným lupičům. Prostě chudák. Podobně jako majitel sběrny surovin, který za dost velké peníze vykoupil měděné okapové svody z půlky Střešovic, a - protože ti, co mu to prodali, si nevšimli, že ukradli okapy i majiteli jiné sběrny - jen mu tekly slzy, když na něho lidé toho druhého majitele vletěli a všechno mu sebrali.
I jeho práva a svobody byly hrubě porušeny. Ne však od těch, co mu to vzali,ale od zákonodárců obou komor parlamentu, kteří - taky asi kvůli porušování práv a svobod - nebyli ani za sedmnáct let schopni schválit zákon například zakazující výkup použitých věcí od stmívání do svítání (neboť tma umí zakrýt mnohé. nebo umožňující výkupci odmítnout zboží mu podezřelé. A tak podobně. Každý nemá takového Pavlíčka, jako měla ona dáma.