Linux - příkazový řádek, díl 2.

Autor: Dominik Janků <dominik.janku(at)postreh.com>, Téma: Software, Vydáno dne: 14. 10. 2007

tux_maly.jpegV minulém díle jsme si řekli něco málo o základech příkazového řádku v Linuxu. V převaze byly spíše operátory nad samotnými příkazy a to se nyní změní. Začátek bude věnován nápovědě, kterou lze získat příkazem man. Následovat budou příkazy pro správu uživatelských účtů a skupin.


Nápověda v Linuxu

V každém UNIXovém systému budeme potřebovat zdroj informací. Každý program, alespoňlinux-napoveda.png konzolový, umožňuje použití velkého množství přepínačů, které si zpaměti nemůže zapamatovat snad nikdo. Proto existuje program man, který spravuje tzv manuálové stránky. To jsou postscriptové dokumenty, které obsahují popis či návod k danému programu. Chceme-li se například dozvědět, co umožňuje příkaz cp, zadáme:

man cp

a potvrdíme. Na obrazovce se nám objeví manuálové stránky programu pro kopírování souborů. To jste ale netušili, co všechno je možné, že? :) Ovládání je standartdní. Pro vyhledávání použijte /, mezi výskyty přecházíte klávesou n. Někdo by mohl namítnout, že stejného efektu docílíme přepínáčem --help, který obecně vypíše možnosti použití programu. To je pravda, ale jen u některých příkazů. U programů, které mají schopnosti poněkud rozšířenější (například gcc), je zapotřebí čas od času projít manuálovou stránku. Pokud by jste chtěli manuálové stránku programu man, zadejte man man ;)

Pro přehlednost jsou manuálové stránky rozděleny do 10 skupin. Může totiž nastat situace, kdy se název programu shoduje s názvem funkce nějaké knihovny pro vývoj (např. printf). Skupinu můžete vyžádat, když jako první argument zadáte její číslo (man 3 printf). Samozřejmě, není to nutné, systém sám nalezne první manuálovou stránku, kterou zobrazí. Zde je přehled všech skupin:

  1. uživatelské příkazy,
  2. programové knihovny
  3. knihovny jazyka C
  4. konfigurační soubory
  5. syntaxe konfiguračních souborů
  6. hry
  7. práce s textem
  8. systémové příkazy
  9. jádro linuxu
  10. všechno ostatní :)

Přímou dokumentaci ke knihovnám či programům můžeme najít v adresáři /usr/share/doc nebo přímo v /usr/doc.

Někteří uživatelé však pořád nenacházeli to, co hledali. Tak vznikly manuálové stránky ke kondomu, dítěti či sexu. A to už jistě ocení i nejeden Windowsák :)

Uživatelské účty a skupiny

linux-uzivatele.png

Základním rysem každého unixového systému je podpora více uživatelů s možností jemného nastavení práv. Můžete tak snadno určit, který uživatel může poslouchat hudbu, hrát hry atp. My se v následujícím textu podíváme na to, jak takového uživatele vytvořit a jak ho můžeme zařadit do skupin.

Uživatele můžeme vytvořit příkazem useradd:

useradd -G wheel,root,audio,video,games -m -p heslo franta

Tímto příkazem jsme vytvořili uživatele franta s heslem heslo. Rovněž jsme ho zařadili do skupin wheel,root... a vytvořili domovský adresář (-m). Pro další možnosti využijte nápovědu.

Podobným způsobem můžeme i uživatele vymazat (jen softwarově, samozřejmě). V případě našeho franty bychom napsali:

userdel franta

Budeme-li chtít nastavit heslo později (tzn. nepoužívat přepínač -p u useradd), můžeme tak učinit pomocí programu passwd, jehož parametrem je název uživatele. Když heslo již existuje a vy nejste root, dotáže se vás na něj. V opačném případě ho můžete napsat rovnou (a pak ještě jednou pro potvrzení).

Obdobná situace platí pro skupiny. Pro přidání (-a) či odebrání uživatele (-d) ze skupiny, použijte gpasswd. Příklad přidání uživatele franta do skupiny sys:

gpasswd -a franta sys

Skupiny (groups)

Skupiny jsou jedním z nástrojů, jak vymezit oprávnění pro unixové uživatele. Skupiny samy o sobě se od uživatelů prakticky neliší. Obojí je uloženo v souboru /etc/shadows. Proto při vytvoření uživatele vzniká i stejnojmenná skupina.

V unixovém světě existuje několik předdefinovaných skupin, které vymezují určitý rozsah oprávění, které může uživatel, do oné skupiny zařazený, vykonávat. Uvádím jejich neúplný výčet:

Samozřejmě je zde mnoho dalších skupin, například pro webové servery, mail klienty, ftp servery atp. Jejich výčet však nepovažuji za nutný, vzhledem k tomu, že je tento článek zaměřen především pro uživatele Linuxu.

Jedna rada ohledně skupin; jestliže se vám nedaří spustit nějakou aplikaci, nebo daná aplikace nepracuje jak má, zkontrolujte prvně, zda-li je uživatelský účet přiřazen do všech potřebných skupin. Nejdou-li vám spustit hry, nejspíš nebudete ve skupině games, nepůjde-li přehrát film, možná nebudete ve skupinách audio, video, atp.

Závěr

V dnešním díle jsme se dozvěděli základní informace o práci s uživatelskými účty a skupinami. Dobrá orientace v této problematice je základním předpokladem k zvládnutí Linuxu z pohledu pokročilejšího uživatele. Samozřejmě můžete všechny probrané operace provést v přívětivém GUI dialogu, ale nemůžete mít jistotu, že jej najdete i na jiném Linuxu. Dnešní příkazy však všude naleznete.

Příště bychom se mohli podívat na nástroje týkající se procesů, takže nashledanou u dalšího dílu!