Nemohu dál
ledové královně z Kiruny
zahřívat dlaně,
bezprsté palčáky
závaží paží,
překáží.
Všecko Švédsko
zasypáno sněhem,
kraj mýtů
a polárních září,
mlčenlivých tváří
bledého ticha.
Dýchá
kol mne smrt,
sešlý z cest,
zavátých koryt,
hvězdných map.
Odcházím spát.
Arktický pták
letí na sever,
jedno z bílých per
tiše padá.