Zkamenělá

Autor: Eriu Crann <erion(at)centrum.cz>, Téma: Volné verše, Vydáno dne: 15. 02. 2008

Z cyklu Prorůstání

Stromy
podzimem zprůsvitní
Nezbyde nic z jejich letní mohutnosti
Vše, co přebývá splyne dolů
Zbyde
jejich krev a jejich cévy
cévice a srdce v kořenech
Pomalu teppe

Chtěla bych obejmout pevně zemi
Každým prstem, každým nervem
každou cévou se s ní spojit
Nepotřebné nechat splynout větrem a deštěm

Stala bych se zemí
živým, hřejivým a dýchajícím kamenem
ze zkamenělých nervů a cév a srdce
Podobna zvláštní soše
miriádě tenkých větviček

Slyšela bych v sobě
jak stromy teppou v zimě