Rozmlouval jsem s Golfským proudem.
On o starostech
s oblými lýtky dívek,
jež ohlazuje,
propíjejíc se plážemi.
Nemůže udýchat tu krásu,
zatímco stárne, ony mu mládnou.
Nejraději by zastavil
a všeho nechal,
než ho dočista zlije
studený pot Arktidy.
Neposlouchal mé strasti,
co já mu jich zpověděl,
jen stále točil své kolečko
a plýtval vlnami.
Beztak laškuje s dívkami odvedle,
beztak už stojí...