Erika zapla lampu svého domovního stolu bez zásuvek. V pokoji bez oken, s postelí bez nohou, šatníkem s přehozenými novinami. Ve zkříženém postoji s čelem opřeným o horní futra si rozepla blůzu. Vytáhla jedno z ramínek a zaostřila na titulní stranu.
Marta Kubišová se odmlčela ve filmu mladého režiséra Fera Feniče.
Erika si zaháčila vlasy o uši a začala se prodírat poházenými kotouči. Navinula cívku a spustila magnetofon na nejnižší hlasitost. Několikrát slepovaná Tajga Blues. Strčila si kolena pod tričko, opřela se o zeď a v tříminutových intervalech přetáčela pásek zpět. Cítila se svobodně, ale hlavně potají.
Zuzka sledovala pár minut hodiny, než se rozhoupala k tomu, zda je ještě vhodná doba na koupel. Třicet sedm minut po půlnoci. Oddechla a zvedla se. Cestou se zastavila u obrazu dvou postav na podvečerním nádraží. Nakreslila jí ho Rút. Dnes by bylo naprosto nereálné, aby něco namalovala a ještě jí to věnovala. „Robert je můj nový život, co bylo předtím, to si nechci připomínat." Snad se jí to v palici někdy srovná, pomyslela si. Sundala si brýle, svlékla se a zaváhala, jestli nezkusit koupel se zhasnutým světlem. Usmála se a sáhla po vypínači. Okolní černota se prosvětlila a Zuzka začala napouštět vanu. Provířila vodu, ucpala si nos a ponořila celý obličej.
Vydali Mertu, něco se děje, problesklo jí, když se vynořila a rychle se nadechovala. Snad to není jen takový nádech, se kterým musíme vydržet dalších 20 let. Ale je to nádhera, že nad stejnými věcmi přemýšlí spousta jiných lidí. Jen poznat, kteří - ve spleti slídilů.
V ČST PRAHA skáče Vondráčková a na Hvězdě hrají Dva roky prázdnin.
>>> dnes
V ČT skáče Vondráčková a na Radiožurnálu hrají Hej pane
disžokej.
Normalizační kultura stále prosperuje. Vždyť její odchovanci
jsou a ještě dlouho budou majoritním posluchačem. Učitelka občanské výchovy
v hodině kroutí hlavou při zjištění, že se nikdo nedíval na včerejší
Televizní noviny. „Vy nesledujete televizi? Aktuální dění? Vás to nezajímá?"
Zuzčiny i Eričiny děti nekončí den v 19:00 Událostmi ČT
a filmem ve 20:00. Televizní a rozhlasová debilizace se rozrostla do nevídaných
rozměrů, proto ji nahrazuje Youtube, kolující kopie filmů a hudebních alb. Jsou
zvyklé na samizdaty, jenže i dnes jsou trestné.