Poslední chvíle,
noc před odjezdem.
Je velmi mladá.
Je vášnivá.
Zde Dionýsos plně předává svůj odkaz.
Skutečný chaos, jen hleďme.
Údery klavíru se mohutně rozléhají,
v koutě ožralá kytara zní,
společnost baví se divoce o věcech rozličných.
Jeden o voze,
druhý o koze,
třetí o bejkovi,
čtvrtý to vše popírá,
pátý hvězdný bonmót přihodí,
šestý je úplně mimo...
... utrousí poznámku,
jak vašnosta z Hradu,
který s ovacemi velkými
se tam dostal,
vzápětí jest nahrazen novým kandidátem,
sedmá krčí se v koutě,
hlava v oblacích snů.
A osmý na to všechno hledí,
snaží se pochopit...
papír jeho věrný posluchač.
Takový zmatek vládne tu.
Každý jedná sám za sebe,
a tím přináší,
atmosféru všem.
"Chaos na Hrad!"