Na hrázi

pro S.


zlom podnítil nás  k řezavému citu
když sonáta
lunu vykreslila do černa
a z lyšajů křídel
oblékla ti šat
- dnes naposled -

dnes naposled
půjdem po hrázi
kde záře lamp
a něžné mrholení
prolomí hráze
však víš, ty v nás

a než zmizí noc
a selže hlas
naze tě zlíbám
poplaším dotekem a mrazem
-
slíbím doživotí

dál jdu sám
a v ústech
chuť po krvi ze rtů
a křídel lyšajů
s nadějí
že políbím tě
znova...

víš,
snad zachrání nás
trpět pospolu