I zima je básník...
Básníku z dálky jseš?
- tak vysoko a hluboko sněží -
v stříbrné hudbě jdeš
podle zavátých dveří.
- oči v bělostné posteli,
vločky zvoní pohádku o Popelce,
srdce se v sněhu popelí
a sen padá na koberce,
protkané jejím smíchem tanečním,
za nímž se belhá tvoje stopa.
Ve všech vodách světa
zoufá stín
básníka - zlatokopa.