Málo času na
zakuklení,
mnoho osudů.
Z mrtvol andělé,
kovově chladný
motýl.
Duše přepevná
nepustí ven,
v potocích rakovina,
žízeň bují.
Dusí,
musí však
Vzhůru
Povětřní kráčení,
pod křídly sůl,
vyprahlý zvon,
tělo průsvitné
klade po větru
než srdce udeří.
A rozletí vše
do zakřivených běd,
modrozlatých cípů.
Na cestách šotolina,
za hranicí nářků pak
alabastrová kost.