Anglický
filozof, matematik, logik a spisovatel. Nositel Nobelovy ceny za literaturu,
která byla udělena Švédskou akademií v roce 1950.
*18.
května 1872, Trelleck, Wales – Velká Británie
+
2. února 1970, Penrhyndeudraeth, Wales – Velká Británie
Bertrand Arthur Wiliam Russell se
narodil do významné anglické šlechtické rodiny, která měla styky
s politickým prostředím. Dědeček, John
Russell, se stal dvakrát premiérem Velké Británie. Právě dědeček vychovával
Bertranda Russella, protože ve svých třech letech přišel o své rodiče, kteří
zemřeli na záškrt. V roce 1878
zemřel i dědeček a výchovu převzala babička
Jane. Russell nikdy nechodil do veřejné školy, ale byli mu najímáni ti
nejlepší lektoři. Naučil se výborně francouzsky a německy. Jako mladý uvažoval
o studiu teologie, ale později se od tohoto názoru odklonil a postavil se proti
náboženství, jako proti něčemu, co v moderní civilizaci nemá místo,
protože vědou lze vše logicky vysvětlit. Prohlásil, že „celá koncepce, zda Bůh je,
je pouhým pojetím středověkých a orientálních despotů."
V roce 1890
přešel na Cambridgeskou univerzitu,
kde studoval matematiku a etiku. Roku 1895
působil na ambasádě v Paříži a pak se vrátil zpět na univerzitu jako
odborný asistent. V roce 1894
se Russell oženil s americkou kvakerkou Alys Smithovou. Několik měsíců se ženou
bydlel v Berlíně a studoval
sociální demokracii - 1896 sepsal
svou první studii Německá sociální demokracie - a začal se také věnovat
filozofii. Zpočátku se Russell přikláněl k platonismu, ale postupem času se
uchýlil k novopozitivismu. Roku 1900
navštívil matematický kongres v Paříži a byl zde ohromen výbornými
teoriemi Giuseppeho Peana a jeho
žáků. V roce 1903 napsal svoje
první dílo, Základy matematiky, se kterým se významně zapsal mezi obory
přírodních věd. Poté se opět vrací k poznatkům z pařížského
matematického kongresu a společně se svým přítelem doktorem Alfredem Whiteheadem rozvíjí logiku a
filozofii Giuseppeho Peana. Od roku 1910 měl Russell své vlastní přednášky na univerzitě v Cambridgi,
ale díky kritickému postoji k 1. sv. válce dostal peněžitou pokutu
a roku 1916 byl nucen odejít. O jeho přednášky měla
zájem i Harvardská univerzita v USA, ale cestovní povolení mu bylo
zamítnuto. V roce 1918 byl
odsouzen na 6 měsíců ve vězení za protiválečný článek
v novinách. V roce 1920
odcestoval do Ruska, aby studoval
myšlenku bolševizmu v praxi, v roce 1921 se rozvedl a záhy znovu oženil s Dorou Blackovou a s ní od roku 1927 do 1932 provozoval
školu v Bacon Hill. V roce 1931
mu byl udělen titul hraběte. 1935 se opět rozvedl a o rok později oženil
s Patricií Spencovou.
V roce 1938 odešel do USA, kde
působil na několika univerzitách, především na City College v New Yorku a
University of California. Do Velké Británie se vrátil roku 1944 a byl znovu přijat kolegiem na Cambridgeskou univerzitu. Ve 40. a 50.
letech působil s několika filozofickými programy v BBC.
Bertrand Russell
získal několik významných ocenění. V roce 1934 to byly Sylvesterova
medaile Královské společnosti a Morganova
medaile Londýnské matematické společnosti. Roku 1950 získal Nobelovu cenu za
literaturu „jako uznání za jeho mnohostranné a významné dílo, v němž
vystupuje jako zastánce humanity a svobody myšlení" (citace z odůvodnění
Švédské akademie).
Bertrand Russell
byl významným kontroverzním myslitelem 20. stol.. Patřil mezi zakladatele analytické filozofie a mezi
matematiky je velmi znám paradoxem v teorii naivních množin. Veřejně se
zastával homosexuálů, podporoval sufražetky, neuznával monogamii, po 2. sv.
válce odsuzoval využívání jádra jako zdroje energie a ostře se postavil proti
válce ve Vietnamu. Zemřel v roce 2.
2. 1970 na chřipku ve svém domě v Penrhyndeudraethu
Citáty
Bertranda Russella:
"Válka neurčuje, že kdo má pravdu. Jen kdo je opuštěn."
"Tajemství štěstí má stát před skutečností, že svět je hrozný, hrozný, hrozný."
"Celý problém se světem je, že blázni a fanatici jsou vždy tak jistí v
sobě, ale moudřejší lidé tolik plní pochybností."
Dílo:
- Německá
sociální demokracie (1896, German
Social Democracy)
- Esej o
základech geometrie (1897, An
Essay on the Foundations of Geometry)
- Kritický
výklad Leibnizovy filozofie (1900, A
Critical Exposition of the Philosophy of Leibniz)
- Základy
matematiky (1903, The
Principles of Mathematics) dílo rozvíjející názory německého matematika Gottloba Fregea, že matematika je
pokračováním logiky
- O označení (1905, On
Denoting) stať je mezníkem ve vývoji Russellových názorů z doby, kdy
odmítl učení rakouského filozofa Alexiuse Meinonga o
existenci logicky rozporných objektů a počíná navazovat na Fregeovu teorii
popisů.
- Filozofické
eseje (1910, Philosophical
Essays)
- Principia Mathematica (1910-1913) společně
s Alfredem North Whiteheadem jedná se o třísvazkovou knihu (jednotlivé díly 1910, 1912 a 1913) ve které
se Russell a Whitehead pokusili
upevnit a sjednotit logické základy matematiky. Dílo dovršuje základy matematické logiky a zároveň otevírá cestu k rozpracování logické sémantiky
Problémy
filozofie (1912, The
Problems of Philosophy)
- Naše
znalost vnějšího světa jako prostor pro vědeckou metodu ve filozofii (1914, Our
Knowledge of the External World as a Field for Scientific Method in
Philosophy)
- Principy
sociální přestavby (1916, Principles
of Social Reconstruction)
- Politické
ideje (1917, Political
Ideals)
- Mysticismus
a logika a jiné eseje (1918, Mysticism
and Logic and Other Essays)
- Cesty ke
svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus (1918, Roads
to Freedom: Socialism, Anarchism, and Syndicalism)
- Filozofie
logického atomismu (1918, The
Philosophy of Logical Atomism)
- Úvod do
filozofie matematiky (1919, Introduction
to Mathematical Philosophy)
- Praxe a
teorie bolševizmu (1920, The
Practice and Theory of Bolshevism)
- Analýza
myšlení (1921, The
Analysis of Mind)
- Čínský
problém (1922, The
Problem of China)
- Abeceda
atomů ( 1923, The
ABC of Atoms)
- Abeceda
relativity ( 1925, The
ABC of Relativity)
- V co věřím (1925, What
I Believe)
- O výchově
zejména v raném dětství (1926, On
Education, Especially in Early Childhood)
- Analýza
hmoty (1927, The
Analys of Matter)
- Přehled
filozofie (1927, An
Outline of Philosophy)
- Proč
nejsem křesťanem (1927, Why I
Am Not a Christian)
- Skeptické
eseje (1928, Sceptical
Essays)
- Manželství
a mravnost (1929, Marriage
and Morals)
- Boj o
štěstí (1930, The
Conquest of Happiness)
- Vědecké
vyhlídky (1931, The
Scientific Outlook)
- Vzdělání a
společenský systém (1932, Education
and the Social Order)
- Svoboda a
organizace: 1814-1914 (1934, Freedom
and Organization: 1814-1914)
- Náboženství
a věda (1935, Religion
and Science)
- Vláda:
nová společenská analýza (1938, Power:
A New Social Analysis)
- Zkoumání o
smyslu a pravdivosti (1940, An
Inquiry into Meaning and Truth) kniha vzniklá z přednášek, jež Russell
konal koncem třicátých let 20. století na amerických univerzitách, jejímž cílem je prozkoumat určité
problémy týkající se empirického poznání. Při svých úvahách o problematice
smyslu a pravdivosti vychází Rusell z čistého empirismu a rozvíjí
jej v závislosti na své koncepci logického atomismu
- Dějiny
západní filozofie (1945, A
History of Western Philosophy)
- Filozofie
a politika (1947, Philosophy
and Politics)
- Lidské
vědění: jeho rozsah a meze (1948, Human
Knowledge: Its Scope and Limits)
- Moc a
jednotlivec (1949, Authority
and Individual)
- Nepopulární
eseje (1950, Unpopular
Essays)
- Nové
naděje pro měnící se svět (1951, New
Hopes for a Changing World)
- Vliv vědy
na společnost (1952, The
Impact of Science on Society)
- Satan na
předměstí (1953, Satan
in the Suburbs) soubor povídek
- Portrety z
paměti a jiné eseje (1956, Portraits
from Memory and Other Essays)
- Můj
filozofický vývoj (1959, My
Philosophical Development)
- Moudrost
západu (1959, Wisdom
of the West)
- O filozofii
vědy (1965, On
the Philosophy of Science)
- Válečné
zločiny ve Vietnamu (1967, War
Crimes in Vietnam)
- Autobiografie (1967-1969, The
Autobiography of Bertrand Russell) tři díly
Česká vydání
- Problémy filosofie - Čin, Praha 1927
- Proč nejsem křesťanem - Volná myšlenka, Praha 1928
- Theorie poznání - Josef Schützner, Praha 1928, přeložil
Josef Schützner
- Boj o štěstí - Orbis, Praha 1931, přeložil
Ladislav Vymětal
- Manželství a mravnost - Aventinum, Praha 1931,
přeložili Otakar Vočadlo a Ludmila Vočadlová, znovu 1947
- O výchově zejména v raném dětství - Orbis, Praha 1932, přeložil
Josef Hrůša
- Prospělo náboženství civilisaci? - Volná myšlenka, Praha 1935, přeložil
Karel Plaňanský
- Svoboda a organisace: 1814-1914 - Dělnické nakladatelství, Praha 1948, přeložil
Jaroslav Kříž
- Proč nejsem křesťanem a jiné eseje - Orbis, Praha 1961, přeložil
František Kejdana
- Logika, jazyk a věda - Svoboda, Praha 1967, výbor
uspořádali a přeložili Karel Berka a Ladislav Tondl
- Zkoumání o smyslu a pravdivosti - Academia, Praha 1975, přeložil
Jindřich Husák
- Logika, věda, filozofie, společnost - Svoboda, Praha 1967, výbor
uspořádal a přeložil Karel Berka