Do věčné tváře zrcadla...
Anděly v maskách sýčků
potkávat ráno v zrcadle
dvojníky známých podob
v skleněné ticho propadlé
Zrcadlo tlakem hladin
všech živých zraků neumuč
dýky broušené zradou
či místa dvě z nichž prší žluč
Do věčné tváře lesku
(zmírá v něm denně okvětí
miniaturních lásek)
po všechna známá století
nespočet hladin bez kruhů
zpívá refrén nocí a rán
Čí jsou?
Znepokojují...