Básníku, k jihu jdeš?
silueta prostupující harfou,
pleťová vůně v strunách se ježí
ultrafialová hudba tě prosvěcuje
tvá ozvěna kolem leží –
tedy k jihu jdeš
ano - tu široko a hluboko sněží,
Sněhurko, mám strach, že roztaješ
v ekliptice důvěrných paží,
neboť ta pohádka končí u Sisyfa,
patrone bláznů,
kam valíš sněhovou kouli?
duše mýtů nesmrtelná je,
v popeli i v smíchu se choulí
a v půlnoci na konci světa,
kde slunce v lucernách periferie zhasíná,
snad mezi stíny potkáš, poznáš
ve slepé uličce její zázrak.
Legendu Charlie Chaplina