Dívka

Autor: Histes <magazin(at)postreh.com>, Téma: Psychologické Drama, Vydáno dne: 18. 10. 2011

Bruslí po rybníce. Nic než skřípání ledu. Přidává se další kluk, který se snaží zapojit. Dívka neodpovídá a bruslí pořád dál…



Trochu se seznámí.

Ale je to idiot. 

Protože:

Když dívka nemá co dělat, chlapec si toho nevšimne a popíjí s ostatními.

 

Dívka pracuje ve filmovém průmyslu, kde všechno může vypadat úplně jinak. Stylizovaně.

A přitom ve skutečnosti je vše stále tak stejné. Pár hran a pár odstínů. Ticho a do toho vzdálené burácení strojů.

Zítra nanášíme emulzi, buďte tu už na šest.

Ženy u stříhačky se stále něčemu chichotají.
- Ty Vráťo, máš telefon. Dáš si telefon?

- No jasně, holky, kde máte ten telefon? (Žahne slivovici)
- Nesmíš tak rychle zavěšovat. Jednou tě z toho klepne pepka.

Každý je zase u svého stroje.

- Musíš to trochu podlít mlíkem. Jinak to budou obyčejné brambory. A to ty přece nechceš. Nebo chceš?
- Když já nevím. (odpovídá dívka)
- Když ona neví. Slyšíte to, holky?

Ženy u stříhačky se stále něčemu chichotají.

- Já to pořád říkám. Ten řídicí pult potřebuje nová tlačítka. Zase neproběhlo sušení.

 

- Když máme hodně jablek, tak táta udělá sítěné poličky a nakrájíme to. Pak se to suší a suší. Občas po tom lezou mouchy, ale to tátovi nevadí. A když se to dosuší…
- A jak poznáš, že se to dosuší?

- No a až se to dosuší, tak to dáme do sklenek a pak to jíme celou zimu.
- Já nemám ráda zimu.

- Líbí se mi, když praskají akumulační pece (přidává se dívka)
- Holka, tobě se toho ještě bude líbit.

 

Ženy u stříhačky se stále něčemu chichotají.

- Pak napadne sníh. To vyženu tatu, ať jde s děckama na sáňky. Přiveze je celé od sněhu, další dva týdny angína. A pak je ze sněhu sračka a to mě taky nebaví. Co ty, Josef. Co povíš?
- To já jsem byl s děckama na Patrasové. Na ten věk má pořád dobrou prdel.
- A my ne?

Ženy u stříhačky se stále něčemu chichotají.

- A až přijde exkurse, tak se usmívej. Ať si ti lidi myslí, že tě to baví. (radí dívce)

 

Už žádné studentské středy.

Dívka je na severu Čech. V Hradci Králové, kde zůstalo pár starých řemeslníků, kteří tiše napínají struny Petrofům. A pár lidí, kteří mají rádi film.

Nalívá si další Fernet. A další tonic. Fernet. Tonic. Rum.

Měla bych jít domů. Zítra se rozlívá emulze.

Potácí se sněhem a opírá se o první strom.

Leží.

 

foma.jpg

(c) photo by rhx71 - Exkurse do společnosti Foma, 14. 10. 2011