Škodovy závody vyrobily na objednávku ČSD pro porovnání s lokomotivami řady 464.0 jedinou tendrovou tříválcovou trojčitou lokomotivu s uspořádáním dvojkolí 2´ D 2´, která dostala označení 475.001.
Lokomotivy řady 456.0 měly až do roku 1945 přechodnost pouze pro určité tratě a v době svého vzniku byly dokonce nejtěžšími lokomotivami u ČSD. Nemohly proto připadat v úvahu pro dopravu na tratích s traťovým svrškem i spodkem do 14 t hmotnosti na nápravu.
Pro dopravu těžkých osobních vlaků v podmínkách příměstské dopravy, konkrétně pro rekreační dopravu v okolí Prahy do Benešova, objednaly ČSD v ČKD lokomotivy, které měly být jistou obdobou řady 455.1 na bývalé Košicko-bohumínské dráze. Na uvedených úsecích jsou i hodně frekventované zastávky v obloucích a na sklonech až 12 ‰.
Prvním československým typem parní lokomotivy pro ČSD byly lokomotivy řady 365.0 z První Českomoravské továrny na stroje v Libni. Měly nahradit v rychlíkové dopravě již starší lokomotivy řady 375.0, jejichž provoz byl drahý.
Významný rakouský konstruktér Karl Gölsdorf navrhl pro osobní vlaky na železniční síti ck. rakousko uherských drah novou lokomotivu na přehřátou páru typu 1 ‘C 1 ‘p2s s tendrem, tehdejší řady 429.
Škodovy závody v Plzni zavedly výrobu parních lokomotiv v roce 1920, když předtím v roce 1919 zřídily lokomotivní oddělení. V roce 1920 vyrobily 20 lokomotiv původní řady 270 (300 až 319), z nichž lokomotiva továrního čísla 1 je jako 434.1100 exponátem Národního technického muzea.
V roce 1937 přepravily ČSD po své síti 70 059 000 tun zboží. V roce 1949, kdy se za čtyři roky po osvobození podařilo doplnit náš lokomotivní park o více než 400 výkonných lokomotiv řady 534.03, 555.0 a jiných, přepravilo se za rok 82 060 000 t zboží.
V obou světových válkách tohoto století počítaly válčící strany s vojenskou železniční dopravou. Za druhé světové války měly válčící armády pro řízení dopravy speciální železniční útvary, komanda.
Ve Škodových závodech v Plzni se opravovaly lokomotivy již za první světové války v rámci zbrojní výroby a po převratu se v této činnosti pokračovalo, avšak podle požadavků spojeneckých států.
Po smrti Karla Gölsdorfa v roce 1916 nastoupil na místo sekčního šéfa ing. Johannes Rihosek, pod jehož dalším vedením se změnily požadavky i konstrukční směry ve stavbách rakouských parních lokomotiv.
Pro železniční síť na našem území je charakteristické, že je dosti hustá i v pohraničních oblastech, kde od osmdesátých let do zlomu minulého století vzniklo mnoho místních drah a spojek a z tehdejšího hlediska i hlavních tratí (např. Ústecko - teplická dráha a j.). Po roce 1918 v období hospodářské konjunktury vzrůstá frekvence na těchto tratích a ČSD se snažily zvýšenou potřebu dopravy uspokojit nasazením lokomotiv řady 423.0....
Od roku 1911 až do roku 1916 dodávaly lokomotivky ve Florisdorfu, První českomoravská, V.N.M., továrna StEG a Breitfeld a Daněk lokomotivy s přehřívačem páry řady 310 u ČSD 375.0.
Vzrůstající výkony železnice i v osobní dopravě si vynutily výrobu tendrových lokomotiv pro příměstskou dopravu v Praze, v Brně a v Ostravě.
Škodovy závody vyrobily na objednávku ČSD pro porovnání s lokomotivami řady 464.0 jedinou tendrovou tříválcovou trojčitou lokomotivu s uspořádáním dvojkolí 2´ D 2´, která dostala označení 475.001.
Lokomotivy řady 456.0 měly až do roku 1945 přechodnost pouze pro určité tratě a v době svého vzniku byly dokonce nejtěžšími lokomotivami u ČSD. Nemohly proto připadat v úvahu pro dopravu na tratích s traťovým svrškem i spodkem do 14 t hmotnosti na nápravu.
Pro dopravu těžkých osobních vlaků v podmínkách příměstské dopravy, konkrétně pro rekreační dopravu v okolí Prahy do Benešova, objednaly ČSD v ČKD lokomotivy, které měly být jistou obdobou řady 455.1 na bývalé Košicko-bohumínské dráze. Na uvedených úsecích jsou i hodně frekventované zastávky v obloucích a na sklonech až 12 ‰.
Prvním československým typem parní lokomotivy pro ČSD byly lokomotivy řady 365.0 z První Českomoravské továrny na stroje v Libni. Měly nahradit v rychlíkové dopravě již starší lokomotivy řady 375.0, jejichž provoz byl drahý.
Významný rakouský konstruktér Karl Gölsdorf navrhl pro osobní vlaky na železniční síti ck. rakousko uherských drah novou lokomotivu na přehřátou páru typu 1 ‘C 1 ‘p2s s tendrem, tehdejší řady 429.
Škodovy závody v Plzni zavedly výrobu parních lokomotiv v roce 1920, když předtím v roce 1919 zřídily lokomotivní oddělení. V roce 1920 vyrobily 20 lokomotiv původní řady 270 (300 až 319), z nichž lokomotiva továrního čísla 1 je jako 434.1100 exponátem Národního technického muzea.
V roce 1937 přepravily ČSD po své síti 70 059 000 tun zboží. V roce 1949, kdy se za čtyři roky po osvobození podařilo doplnit náš lokomotivní park o více než 400 výkonných lokomotiv řady 534.03, 555.0 a jiných, přepravilo se za rok 82 060 000 t zboží.
V obou světových válkách tohoto století počítaly válčící strany s vojenskou železniční dopravou. Za druhé světové války měly válčící armády pro řízení dopravy speciální železniční útvary, komanda.
Ve Škodových závodech v Plzni se opravovaly lokomotivy již za první světové války v rámci zbrojní výroby a po převratu se v této činnosti pokračovalo, avšak podle požadavků spojeneckých států.
Po smrti Karla Gölsdorfa v roce 1916 nastoupil na místo sekčního šéfa ing. Johannes Rihosek, pod jehož dalším vedením se změnily požadavky i konstrukční směry ve stavbách rakouských parních lokomotiv.
Pro železniční síť na našem území je charakteristické, že je dosti hustá i v pohraničních oblastech, kde od osmdesátých let do zlomu minulého století vzniklo mnoho místních drah a spojek a z tehdejšího hlediska i hlavních tratí (např. Ústecko - teplická dráha a j.). Po roce 1918 v období hospodářské konjunktury vzrůstá frekvence na těchto tratích a ČSD se snažily zvýšenou potřebu dopravy uspokojit nasazením lokomotiv řady 423.0....
Parní lokomotivy, řada 423 a 433
Od roku 1911 až do roku 1916 dodávaly lokomotivky ve Florisdorfu, První českomoravská, V.N.M., továrna StEG a Breitfeld a Daněk lokomotivy s přehřívačem páry řady 310 u ČSD 375.0.
