Vždy znova a znova se o něco snažíme. A ne vždy to vychází...

Nedočkavé vzlety a pády,
se tísní spolu na ranveji,
v houfu si šlapou po nohou,
losu svého se dočkat nemohou,
každý sám tu baží po naději,
k sobě navzájem se otáčejí zády...

S hůry mezi ně povel vlít,
vybrán namátkou z misek vah,
start a padákem jen krouží při zemi,
kyselý déšť spláchl všechna toužení,
sám sklouzává do nultých drah,
nepomůže pustě klít...

Pichlavě výsměšný smích,
oceňuje trapnou klauniádu,
místo naděje trpkost získali,
lítost se smutkem, číhá v povzdálí,
jen vpadnout na místo dopadu
a dál prázdné ruce mít...