Na břehu rybníka kvete kopretina a ona hledá viníka, proč všemi je přehlížena. Věnováno Sekmeth :)

Hledá Tvůj úsměv,
co jiné dnes patří.
Hledá svět,
co vychladl v záři...sluneční.

Hledá a nenachází,
na křídlech ptačích.
Tvé kroky nepřichází
a ona slzou smáčí...zem smuteční.

Pak ptá se nebe samotného:
Kam zmizel náš sen,
co bylo na něm tolik zázračného,
že noc proměnil v den...zázraků?

Ptá se odpověď nenachází,
na křídlech ptačích,
Tvé kroky nepřichází
a ona slozou smáčí...pár mraků.

Přemýšlí nad zahradou
plnou květů modrých růží.
Proč je svět záhadou
ze stesku hadích kůží...stvořený?

Přemýšlí a nenachází,
na křídlech ptačích
Tvé kroky nepřichází
a ona slzou smáčí...den zmatený.