Až vám jednou kulka proletí tělem a neskončíte jako ta ptáčata...

když se koukám nahoru
vidím bílé stěny a útržky paměti
však stačí sjet okem dolů
a oči jsou 4, víc míň zde neplatí

Nechci tu být, je to krach
Nemocniční všude pach
Kdosi stál na de mnou úsměvem   
Unaven jsem tímto pohledem

všude mlha, bílý prach
životy mával v dějinách
za palby, rozléhajícího řevu
vidíme ptáčata - mrtvá - my spolu

oko vídí oko, zorničky se chvějí
příjde něco pěkné, něco nečekané
až přikryjí se víčka a svineme se na zem
až dohasne svíčka, stanou blbci  plazem

Tak pojď, hleď vpřed,
Za světlem, ale hned!
vrhneme se  za mlhou
co stála nám nad hlavou! :)