„horník, šachta...“  kdoví, jestli v budoucnu bude běžné populaci černouhelná těžba ještě stále něco říkat. Pojďme se tedy vydat po stopách černého zlata...

Šachty se u nás v Ostravě začaly uzavírat, rušit, zasypávat a těžní věže strhávat.  Poslední z několika dosud v provozu jsou na Karvinsku a jedna, důl Staříč, je v oblasti nedaleko Frýdku-Místku. K rozhodnutí zavřít doly došlo během minulého desetiletí i přes to, že Ostravská uhelná pánev je známá oblast s prakticky nejkvalitnějším černým uhlím na světě. Vyskytuje se tu i téměř 100% antracit používaný ve farmacii a chemickém průmyslu, je také nezbytnou složkou k výrobě koksu.  Nyní se musí antracit dovážet ze zahraničí.

Zásoby uhlí pod Karvinou se odhadují na dobu zhruba dvaceti let. Snad bude do té doby vyřešen problém získávání energie z jiných zdrojů.

Jako historické monumenty zůstaly nad Ostravou čnít jen těžní věže dolu Ostrava, Hlubina, Maršál Jeremenko a UNESCEM chráněná památka důl Petr Cinger v Ostravě Michálkovicích.  Je součástí hornického muzea. Tam zůstal spolu s těžní věží i komplex budov, ve kterých jsou cechovní místnosti, dispečink, známkovna a koupelna s pověstnými řetízkovými háky. Dají se tam vidět těžní stroje a důlní ventilace se vzduchotechnikou.

Samotné největší hornické muzeum v ČR se rozprostírá na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, který leží nad soutokem řek Odry a Ostravice. Landek byl v roce 1992 vyhlášen Národní přírodní památkou. Navíc je to světově známá lokalita z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě propojení hornického muzea, jako technické památky a vrchu Landek jako Národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvěřinou dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost. Zvláštností tohoto místa jsou uhelné vrstvy vystupující na povrch.

Už v pravěku zřejmě náhodou přišli lovci mamutů na to, že ten podivný černý kámen hoří a vydává více tepla nežli dřevo. Archeologické vykopávky prokázaly osídlenost tohoto místa i prokazatené zbytky uhlí v ohništi. Samotný vrch Landek je také světoznámý unikátním nálezem Landecké Venuše – 46 mm vysoké torzo ženy vyřezané z krevele. Svým štíhlým až „kubistickým“ tvarem se odlišuje od běžných paleolitických venuší. Je to jediná štíhlá venuše v Evropě.
I v pozdější době místní obyvatelstvo chodilo kutat černý kámen a zvěst o tomhle se roznesla do kraje.
Tohoto jevu využila na tehdejší dobu nezvykle osvícená panovnice Rakousko-Uherského mocnářství Marie Terezie. Dala podnět k zahájení těžby uhlí. Stalo se tak už ve druhé polovině osmnáctého století, bohužel až po její smrti. Těžba uhlí pak podnítila rozvoj železnic, jelikož uhlí bylo pro spalování parního stroje nejvhodnějším palivem.

Důl Landek byl prvním uhelným dolem na našem území a díky zřízení muzea se tento unikát dochoval až dodnes.
Je zde expozice důlních strojů a zařízení. Ve výstavní budově se dozvíte vše podstatné o osídlení vrchu Landek. Projdete přednáškou o vývoji důlních svítilen, dozvíte se kolik různých profesí bylo třeba k zajištění všech prací v dole.
V budově báňského záchránářství vám umožní spatřit největší expozici svého druhu na světě. Zjistíte, jak vypadá důlní záchranářská základna, uvidíte dýchací a oživovací techniku od nejstarších dochovaných přístrojů z roku 1884 až po rok 1942, potápěčskou, dýchací a oživovací techniku po roce 1942, budete moci nahlédnout do pietní místnosti padlých záchranářů. Dokonce je k dispozici cvičný záchranářský polygon, kde jsou simulovány různé druhy důlních děl i s jejich charakteristickým hlukem.

K důlní expozici zfáráte těžní klecí do podzemí, projdete 250m důlních chodeb s imitací důlních pracovišť a dvou stěnových porubů. Určitě na vás udělá dojem i štola z 19 století.

Návštěvníci si tak mohou doplnit znalosti o u nás postupně zanikající profesi „horník“. Všem vřele doporučuji. Areál Hornického muzea se nachází asi 5 km od centra Ostravy. Spojení z centra je velmi dobré linkami autobusu směr Petřkovice a cíleným vystoupením na zastávce „Hornické muzeum“.