no tak rytmika by se dala nazvat "sekanou".vezmi si, jak plyne rým ústupu -nejistotu.úplně mimo.někrteré věci jsou rytmické jen v čistém spojení jako třeba taky - mraky, ale ten rytmus kazí velký počet slov v řádku.slova musí být v určitém poměru aby ten rytmus opravdu jel a nemusel se člověk sekat u zbytečně dlouhého řádku.téma je vcelku fádní, ale jsou tam občas fajn myšlenky.dokonce i ten pocit znám, takže jsem se do toho i vcítil.ale báseň opravdu podprůměr než průměr.zkus tedy zlepšit tu rytmiku, chce to opravdu mít poměr slov ve verších nějak utříbený.ale to myslím, že když nad tím zapracuješ, tak to půjde.

Opět ta kompozice, je to dobrá myšlenka, ale myslím, že tady Ti pointa trošku odběhla.

"Kéž bych na povel začal skákat,
když uvidím buřta."
Podmíněné reflexy se, Ríšo, můžeš naučit. Stačí cvičit.

A s tím rytmem má pravdu, ten hoch, co přispíval přede mnou.

Ten hoch byl prvním šéfredaktorem poezie na Postřehu.