.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Srpen  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

 .: Online
Stránku si právě čtou 3 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Freddie Mercury

WhiteShadow - Osobnosti - 26. 05. 2006 - 40982 přečtení

The_One_Mercury.jpg "Ve skutečnosti nikdo Freddieho neznal. Byl plachý, jemný a laskavý. Nikdy nebyl tím, co hrál na pódiu." Roger Taylor


 

Snad celý svět znal jméno Freddie Mercury. Zpěvák legendární skupiny Queen. Jeho desek se prodalo na milióny. Topil se v penězích, měl spoustu fanoušků, přátel a milenců. Ale přesto byl sám. O své minulosti nikdy nemluvil, ani s kamarády - muzikanty ze skupiny. Byl uzavřený, plachý... Zemřel 24. listopadu 1991 v 45 letech. Den před svou smrtí oznámil světu, že trpí nevyléčitelnou nemocí - AIDS. Teprve pět let po jeho smrti se lidé začali pomalu dozvídat podrobnosti z jeho života.

The_One_Mercury.jpg

Farookh Bulsara se narodil v září 1946 na Zanzibaru. Pyšní rodiče Jer a Bomi Bulsarovi se tam pár let předtím přestěhovali z indické Bombaje. Oba věřili v proroka Zarathustru. Jejich syn prožil nádherné dětství na bílých plážích ostrova. Matka mu každý večer vyprávěla orientální pohádky.

FreddieBambino006.jpgFarookh si žil jako princ ze Zanzibaru až do dne, kdy se rodiče rozhodli, že ho pošlou do renomovaného, ale přísně vedeného chlapeckého internátu St. Peter`s. Zařízení se nacházelo blízko Bombaje a malý Farookh mohl jezdit domů jen jednou za rok na měsíční pobyt.Hoch se rodičům stále více odcizoval. Tehdy se také z Farookha stal "Freddie", jak ho nazývali spolužáci. Ve 14 letech objevil tři věci, které měly předurčit celou jeho životní dráhu: hudební talent, klavír a homosexualitu.
          Možná, že postrádal dívčí společnost ve škole. Nebo za to mohl spolužák, o tři roky starší a zkušenější, který ho svedl.Mnohem později o příhodě prozradil: "S tímto chlapcem jsem se necítil v posteli špatně, i když jsem neměl dosud žádné zkušenosti se ženou. Ptal jsem se sám sebe, jestli jsou ženy schopny mě také tak vzrušit."
Později zjistil, že nikoliv. To ho však ještě více vzdálilo rodičům. Bulsarovi by nikdy s jeho sexuální orientací nesouhlasili. A tak Freddie držel jazyk za
zuby. Jedinou přítelkyní a důvěrnicí byla Mary Austin, která byla považována za jeho partnerku, ačkoliv rodiče nikdy nepochopili, proč si ji nechce vzít. A jeho milenec Jim Hutton, se kterým sdílel Mercury ložnici, byl v jejich očích jen kamarád.
Ještě v internátní škole založil první skupinu Hectics.
          Roku 1964 se Bulsarovi odstěhovali do anglického Kensingtonu, kde se dal Freddie zapsat na Isleworth Polytechnics, kde chtěl studovat výtvarné umění. Nakonec vystudoval Ealing College of Art, kde roku 1969 dostal diplom v oblasti grafiky.
          Jeho hudebním idolem byl tehdy Jimmy Hendrix a o přestávkách ho napodoboval s pravítkem v ruce namísto mikrofonu.Bývalí kamarádi ze školy se později přiznali, že pak na něj obvykle křičeli: "Posaď se Bulsaro, blázne", nebo "sedni si Freddie, nikdy nebudeš slavný".Nejslavnější zpěvák všech dob byl tehdy pouze stydlivým studentem, kterého se rozpustilí kolegové snažili umlčet a protože se na škole přátelil s Timem Staffelem, brzy se stal členem Timovy formace Smile. Skupina SMILE se záhy rozešla, protože se nedočkavý T.Staffel vydal vlastní cestou, ale ambiciózní May a slávychtivý Taylor to nevzdali. Zeptali se Farrokha Bulsary zda by se nechtěl přidat.V ten čas se Freddie živil prodejem obrazů studentů školy a později prodával oblečení na tržišti v Kensingtonu.
          FreddieMercury010.jpg

V dubnu 1970 společně s Brianem Mayem a Rogerem Taylorem založil Queen. Tyto čtyři různé osobnosti byly předurčeny k tomu, aby společně vytvořily něco nadprůměrného. Jejich inteligence, všestrannost a obrovský talent stejně jako tvrdá práce z nich udělaly jednu z nejoriginálnějších rockových skupin všech dob.
          První koncert skupiny se uskutečnil v Londýně 19. února 1971 a 13. července 1973 vyšlo první LPčko pojmenované jen názvem skupiny. Už druhé LP ,které vyšlo v březnu 1974, se stalo 5. nejprodávanějším albem v Británii a další album (Sheer Heart Attack - listopad 1974) bylo dokonce druhé.
21.11.1975 vyšlo LP A Night at The Opera se skladbou Bohemian Rhapsody, ve které byly nahrány sbory postupným navršením 180 hlasů a kytara potom působí jako zvuk orchestru. O 10 dnů později se singl Bohemian Rhapsody dostal na 1. místo britské hitparády, kterou vedl celých 9 týdnů. (Podruhé se tak stalo po Mercuryho smrti v r. 1991 a výtěžek z prodeje byl věnován na výzkum léčení nemoci AIDS).      

 Na počátku 80. let si extravagantní Freddie přestal lakovat nehty na černo, oblékat se do saténu, a nechal si narůst knírek, ale výstřední obleky střídal dál.
30.6.1980 vyšlo LP The Game, které se stalo nejprodávanějším albem v USA.
13.7.1985  proběhlo dvacetiminutové vystoupení Queen na londýnském koncertě Live Aid,
který přenášelo 12 satelitů pro 1,6 miliard TV diváků na celém světě. Na koncertu vystoupili i Paul McCartney, Eric Clapton, David Bowie, Madonna, U2, Who, Sting a další hvězdy hudebního nebe.

       24920034678.jpg  

Kolem roku 1989 se začalo veřejně spekulovat o Mercuryho špatném zdravotním stavu. Fyzicky i psychicky unavený Freddie ještě natočil se skupinou album Innuendo (únor 1991) - 1. v Británii a 30. v USA.Teprve den před svou smrtí oznámil světu,že trpí nevyléčitelnou nemocí - AIDS. Stal se nejslavnější obětí této nemoci a jeho smrt upozornila na aktuální  hrozbu a  rychle se šířící epidemii.
24. 11 1991 - kolem 19.00 umírá Freddie Mercury, nakažený virem HIV, na zápal plic.
O 3 dny později se konal pohřeb pro nejbližší přátele v krematoriu West London.
Po jeho smrti se sešli všichni světoví rockeři, aby mu vzdali hold. Tato jejich koncentrace najednou ukázala celému světu jeho skutečnou hodnotu, protože celá světová hudební elita nebyla dostačující, aby nahradila jednoho Freddie Mercuryho.
Po Freddieho smrtí přestala skupina Queen existovat. John Deacon se roku 1992 vyjádřil krátce a jasně: "Co se týká nás, je konec. Není žádný důvod k tomu, abychom pokračovali dál. Freddieho nelze nahradit."
20. 4. 1992  se ve stadionu ve Wembley  konal ceremoniál pro uctění památky Freddie Mercuryho pro více než miliardu TV diváků.
Roku 1995 – vychází poslední album čtveřice, nazvané  Made In Heaven ( Uděláno v nebi)  s několika vokálními záznamy, natočenými před Freddieho nečekanou smrtí.

FREDDIE JAKO ČLOVĚK :


Nesčetné byly masky za kterými se schovával Freddie Mercury. S jakou osobou byste se ovšem setkali, kdyby i ta poslední maska byla odstraněna? Jaká byla podstata tohoto člověka? Předáme zde slovo lidem, kteří mu byli blízcí, kteří ho znali i v každodenním životě a jsou tudíž oprávněni mluvit o něm jako o člověku.


"Ve skutečnosti nikdo Freddieho neznal. Byl plachý, jemný a laskavý. Nikdy nebyl tím, co hrál na podiu."

                                                                                                              Roger Taylor


"Freddie byl hrozně milý, starostlivý a šlechetný. V soukromí to byl pravý opak té vyzývavé a provokující hvězdy. Byl nesmírně ohleduplný. Jeho šlechetnost se netýkala jenom nejbližších přátel a spolupracovníků. Z jeho laskavosti měli často užitek i jemu naprosto neznámí lidé. Měl rád běžné, normální lidi. Na jevišti byl oslňující, povýšený, vyzývavý, ale v soukromí velmi, velmi lidský."

Dave Clark, kamarád, který se jediný ocitl vedle něj v okamžiku smrti


"Freddie byl v podstatě velmi romantický člověk. Často předváděl jak je silný a drsný, ale to nebylo jeho pravé já. Byl hodný, něžný a velmi lidský. A věděl, co je správné a co ne. Pomohl tolika lidem, nebyla v něm ani jiskřička špatnosti."

Barbara Valentin, kamarádka z Mnichova


"Nejvíc mě na něm přitahovala jeho skromnost. Spousta lidí z popu si hraje na hvězdy prostě pořád, ale to Freddie nikdy nedělal. I když tu teď s vámi mluvím, mám pořád před očima jeho milou tvář, jak se ptá, jestli mě skutečně nějak neobtěžuje, jestli se mi líbila jeho deska a tak. Nikdy nepovažoval za samozřejmé, že by ho měli všichni obskakovat a nikdy nedával svou slávu najevo.
Freddie byl strašně lidský. Byl velmi vstřícný a chtěl, aby ho někdo měl rád. Zapůsobil na všechny - dokonce i na ty, co lidi nesnášeli. Spousta lidí se mi svěřila, že homosexuály nenáviděla, ale po setkání s Freddiem je to úplně přešlo. Byla to silná osobnost, která skutečně uměla lidi očarovat, ale v tom dobrém smyslu. Obrovská osobnost."

Tony Pike, majitel hotelu na Ibize, kde Freddie trávil prázdniny posledních 7 let života


"Může se zdát podivné, ale jedná z věcí, které si lidé nikdy neuvědomili, je, že to byl neuvěřitelně skromný a stydlivý člověk.
Freddie býval rád zamilovaný. Ve své nejlepší době psával písně velmi rychle, ale když se zamiloval, šlo mu to ještě rychleji. Když byl v depresi, nedokázal by napsat vůbec nic, a taky neznáme žádné skutečně smutné písně Queen. Dokonce ani ty dojímavé balady nejsou smutné. I když hodně lidí tvrdí, že slova písně "The Show Must Go On" jsou dost strašidelná, myslím, že i to je velmi optimistická a pozitivní písnička."

Reinhold Mack, bývalý producent Queen


"Neříkalo se mu F. Mercury jen tak pro nic za nic, protože byl skutečně plný rtuti. Jako herec používal všechny prostředky. Byl velmi sebejistý a taky velmi výbušný. Byl taky perfekcionista, který chtěl, aby všechno bylo dokonalé.
Když nebyl Freddie na jevišti, byl velmi skromný a skoro stydlivý. Byl překvapivě drobný a zranitelný."

Mike Hodgers, režisér filmu "Flash Gordon"


Bylo by možné ještě dlouho uvádět myšlenky lidí, kteří měli to štěstí poznat pravou tvář Freddie Mercuryho. O tom, že se opravdu jedná o pravou tvář svědčí fakt, že tolik rozdílných lidí použilo stejná slova, když se pokusili vystihnout podstatu Freddieho osobnosti.
Samotný Freddie o sobě nemluvil skoro nikdy, obzvlášť ne o svém dětství a sexuálním zaměření. Nikdy se veřejně nedeklaroval homosexuálem, protože jako velice jemnocitný člověk respektoval pravidlo, že se o nejintimnějších věcech nemá mluvit.
Příliš osobní otázky nonšalantně odbýval lakonickými, položertovnými, poloironickými odpověďmi. Bylo skoro nemožné dělat s ním rozhovor klasickým způsobem.

Novinář TONY BRAINSBY sledoval skupinu Queen od jejich začátků. O Freddiem řekl:
"Rozuměl celé té (novinářské) hře. Nechtěl se nechat zevšednět. Taky nechtěl, aby se veškerá pozornost soustředila jen na něho a zbytek skupiny by stál ve stínu. Zdůrazňoval, že jejich skupinu netvoří Freddie Mercury a jeho tříčlenný doprovod, ale čtyři rovnocenní partneři. A taky se mu to dařilo. Velmi lehce se z Queen mohl stát Freddie a spol. Ale vždycky se na ně pohlíželo jako na skupinu."

Brainsby si všiml také další zvláštnosti:
"Jednu věc jsem nikdy nedokázal pochopit", řekl, "už od svých prvopočátků za sebou táhli obrovské množství lidí, a nebyli to jenom jejich vrstevníci. V publiku jste mohli vidět i matky a babičky. A tenhle druh diváků, když jste začínající, trochu uhlazenější verze heavy metalové skupiny, to je skutečně nepochopitelné. Je zarážející, jak si od prvních tónů získali takový zástup příznivců."

Další novinář PHIL SYMENS zastával stejný názor jako Brainsby, že Freddie nerad poskytoval rozhovory proto, že "v podstatě věřil, že hudba už to všechno řekla sama, a navíc, měl rád své soukromí".

 

RICK SKY ve své knize o F. Mercurym napsal:
"Když se Freddie vyřádil na svých oslavách, vrátil se k soukromému životu, kde byl velmi tichý a plachý. A právě tu plachost si mnoho lidí nikdy neuvědomovalo, protože ji skrýval za svou oslňující veřejnou maskou. Býval plachý hlavně ve společnosti lidí, které neznal. Vždycky jsem měl pocit, že musí toho druhého napřed poznat, než se s ním začne bavit. Ale jakmile vás poznal, byl to výborný přítel. Měl kolem sebe kroužek hodně blízkých lidí, a ty si zval k sobě domů. Oddanosti si nesmírně vážil. A když někdo z toho kroužku někdy prodal příběhy o jeho životě, nesmírně mu to ublížilo. Věřil, že když vás pustil do svého života, má právo očekávat, že budete jeho soukromí respektovat."

Freddie si respekt absolutně zaslouží a nás nenechal bez odpovědí - všechny se nacházejí v jeho písních. Píseň Show Must Go On, tedy – Šou musí pokračovat je jedna z nejkrásnějších písní vůbec. Freddie ji zazpíval až v závěru svého života, kdy podléhal své chorobě, a to ji v mých očích dělá ještě intenzivnější. V ní obsažené myšlenky mluví samy za sebe. Byl by to dobrý epitaf.

freddie-mercury.jpg 

Odpočívej v pokoji Freddie…


Empty spaces - what are we waiting for
     Abandoned places - I guess we know the score
     On and on
Does anybody know what we are looking for
Another hero another mindless crime
Behind the curtain in the pantomime
Hold the line
Does anybody want to take it anymore
The show must go on
The show must go on
Inside my heart is breaking
My make-up may be flaking
But my smile still stays on
Whatever happens I'll leave it all to chance
Another heartache another failed romance
On and on
Does anybody know what we are living for
I guess I'm learning
I must be warmer now
I'll soon be turning round the corner now
Outside the dawn is breaking
But inside in the dark I'm aching to be free
The show must go on
The show must go on - yeah
Ooh inside my heart is breaking
My make-up may be flaking
But my smile still stays on
Yeah oh oh oh
My soul is painted like the wings of butterflies
Fairy tales of yesterday will grow but never die
I can fly - my friends
The show must go on - yeah
The show must go on
I'll face it with a grin
I'm never giving in
On with the show
I'll top the bill
I'll overkill
I have to find the will to carry on
On with the
On with the show
The show must go on 

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 4]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Výpis komentářů:
Komentář ze dne: 26.05.2006 08:40:27     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Krtica] - Jana Vyležíková (krtica.N@seznam.cz)
Titulek:
Přehledně vypracované, kvalitní, postihující celou šíři daného tématu. Sama za sebe hodnotím za jedna ve srovnání s několika DVD, které jsem mohla o skupině Queen a samotném Freddie Mercury vidět. (Nevím jen, jak jsi to vkládal, trochu mi vadily velké rozestupy mezi odstavci)

Komentář ze dne: 26.05.2006 14:46:12     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Richard (@)
Titulek: Názor
Úžasné, perfektní, není co dodat. Moc se mi to líbilo.

Komentář ze dne: 27.05.2006 15:34:08     Reagovat    Nový komentář
Autor: [sibyla] - Dana Angels (sibyla@centrum.cz)
Titulek:
Velice kvalitně zpracováno, líbili se mně i vložené obrázky. Je vidět, že sis s tím dal práci.

Dávám 1. :-)))

Komentář ze dne: 27.05.2006 16:18:17     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Bell] - Běla Polášková (bela2006@volny.cz)
Titulek:
Je to poutavě zpracované vč. doprovodných fotografií. Myslím, že se ti zpracování tématu povedlo víc než dobře. Čte se to jedním dechem. Queens jsem měla moc (mám) ráda.

Komentář ze dne: 28.05.2006 18:06:13     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Roko] - Roko (Roko@centrum.cz)
Titulek:
Opravdu kvalitně zpracováno, včetně výběru fotek. A zase vím o něco víc. :-))

Komentář ze dne: 09.07.2007 22:17:18     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Aerwheidd] - Black Unicorn (Aerwheidd@centrum.cz)
Titulek: Pocta...
Musím přiznat, že se mě tenhle článek hodně, hodně dotknul... Když mi bylo pět, byl jsem s rodiči na burze a chtěli mi něco koupit a já si z celýho stánku s kazetama vybral jen jedinou - bylo to album Kind of magic, od té doby na tohle album nedám dopustit a na hudbu Queenů už vůbec, i když už je teď poslouchám jen málo... Jako Freddie napodoboval Hendrixe, tak já jsem jako děcko napodoboval jeho (a ještě Sinnead O´Connor - Nothing Compares =)... Naprosto souhlasím se vším, co ve svém článku píšeš, jednu biografii už jsem četl a věřím, že Freddie byl hodně upřímný, nepovrchní a skromný člověk, což v podstatě sděluje jeho hudba, jak sám řekl... Díky za tenhle článek, na chvilku jsem si vzpomněl na bezstarostnost mýho dětství =) Takže čekej na příštím srazu že Ti zahraju a zazpívám Too much Love will kill you a ještě nějaký moje oblíbený věci od Queenů...
Filip

  
Komentář ze dne: 09.07.2007 23:11:55     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (wwhiteshadow@centrum.cz)
Titulek:
Beru to jako příslib. Chystej si kytaru. Děkuji za komentář.

Komentář ze dne: 11.07.2007 22:40:17     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (wwhiteshadow@centrum.cz)
Titulek:
Název jsem změnil na Freddie Mercury, aby byl přes vyhledávače vyhledatelný.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz