Moc hezká Epono...:) Zatím ahoj!

"Pročpak jsi smutná?" slýchávám často..problém je, že to sama nevím...
Buď je v ní skrytý význam, který jsem nenašla nebo tam žádný není a já ho marně hledám :).
Hodnocení..nechám profesionálům :))

Ahoj, tak jsem se k ní konečně dostal. První dva verše jsou pěkné, žádné výhrady. Problém nastává u třetího. Těch tí, je tam snad trochu moc a začíná to působit naivně. (objetí-dojetí) Poslední tři verše jsou opět moc fajn, sugestivní! Jediné co fakt leze na nervy jsou ty poslední slabiky, 4x v osmi verších tí, to je trochu moc. Když to čteš nahlas,tak to celkem divně tíká...:)

Jojo, ono když se tě někdo čtyřikrát za večer zeptá, jestli nejsi smutná, taky to už leze na nervy:D a musí být hodně naivní, když si myslí, že na to bude člověk odpovídat pořád dokolečka. Díky za koment. Čekala jsem na to tvoje zatím. Je to jen taková momentka.

Je to hezká momentka.

Ahojky Anet, děkuji za komentář. No skrytý význam tam je tam možná pro mě a pro ty, co se mnou tyhle zvláštní večery ve Wombatí noře absolvovali. Je to taková nostalgická momentka, bo budou tohle naše místečko brzy zavírat:(

já se trápil s googlem a hledal, kdo je Wombat (nejdříve jsem myslel na nějakého hobbita, kterého jméno jsem si nezapamatoval :-) ). A ač zoologie bývala mým koníčkem, tak mne wombat z Austrálie dost překvapil - zvláště popsaný způsob obrany proti dravcům.
Ale ta norami stále nepasovala s obsahem - až jsem narazil na to slovíčko "naše místečko" a žárovečka konečně zablikala.
Jako momentka něžné a ozvláštněné, jen nerozumím formě - něco se rýmuje, dokonce i vnitřně, a další poselství jsou bez rýmu - ale asi to nevadí ...

Hary hary, koukám, že taky ponocuješ:) Jo, bliknutí žárovky to je věc. Najednou je v tom všem tolik světla, že to ztratí to svoje kouzlo. S tou formou, víš, celej vtip je v tom, že si prostě hraju...vždycky a všude...platí to i pro PODZIMU...tam jsem si tu formu nesmírně užívala. A máš pravdu, Market mě vážně inspirovala.

- doháním plán - co jsem nestihl v lidsky přiměřenějsí době ... a mám už pochybnosti, zda nepíšu bludy z hladu - fyzického i myšlenkového nedostatku ...

Tak jdi spát, však ono ti to neuteče.

Zdravím Eponko :-)! Jsem ráda, že ses mi neztratila úplně. Pa Slávka
PS: A co se týče toho smutku, můj mužskej má zase ve zvyku mě zpovídat (v dobrém) hned mezi dveřmi - nestačím je ani zavřít - a já mám vždycky takovou chuť si nejdřív vydechnout...:-)

Ahoj Slávko. No, já se ani úplně ztratit nechtěla, proto jsem za sebou nechala stopu:D a pár pátračů se po ní přece jenom vydalo. Nesmíš se tak přepracovávat a hned zbude trocha toho dechu na zvídavé otázky tobě milých lidí. Pořád lepší než ho plýtvat na protivy. Děkuji, že si nakoukla i za tvá slova.