Už nechci...

...slyšet nářek zoufalého otce
praskání střepů pod nohama
to mučivé ticho doktorů
aby pak mohli říct, je nám líto.

...vidět desítky beznadějných tváří
strápených bolestí, žalem, vztekem
ušmudlanou panenku svíranou v náručí
někoho úplně jiného než chci

...cítit tu křečovitou agonii
svírající bolestí srdce všech
kdo mají byť trochu soucitu
s neznámými a přeci tak blízkými

...zažít znovu lásku a nenávist matky
chvilku, kdy nevíš, co tě ovládá
ten odporně toužebný okamžik
rozběhnout se proti sledu událostí

už nikdy víc...a přeci