.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...

 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Květen  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31   

 .: Online
Stránku si právě čtou 2 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie

 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Rozmanitost života

Lukáš Pracný - Příroda - 15. 10. 2006 - 7216 přečtení

Příroda je jako kouzelná studna, čím více z ní budeme získávat znalostí a prospěchu, tím více nám zbude pro budoucnost ( Edward O. Wilson 1995).

Biodiverzita“ znamená variabilitu všech žijících organismů včetně, mezi jiným, suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí; zahrnuje různorodost v rámci druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy

Existuje spousta definicí biodiverzity neb se jedná o složitý víceúrovňový jev. Krátce řečeno „biodiverzita je naše největší a nejméně doceňované bohatství“.

Rozlišujeme tři úrovně biodiverzity“:

  •      genetickou ( genová variabilita v rámci populace, nebo celého druhu)
  •      druhovou  ( rozmanitost na úrovni druhu )
  •      ekosystémovou ( rozmanitost na úrovni společenstev a ekosystému )

Jak biologická rozmanitost vzniká? Vzniká evolucí, která může probíhat dvěma způsoby. V prvním případě si můžeme představit motýla s modrými křídly, který se vývojem přemění v nový druh motýla s křídly fialovými. Evoluce proběhla,ale výsledkem je jen jeden druh motýla. V druhém případě se motýl s modrými křídly může rozdělit do tří druhů z nichž jeden má křídla fialová, druhý červená a třetí žlutá. V případě prvního modrého motýla nastala vertikální změna bez speciace. Druhý modrý motýl prošel vertikální změnou spojenou se speciací. Dalo by se říci, že většina biologické rozmanitosti je vedlejším produktem evoluce.

Toto je jen nástin vzniku biologické rozmanitosti, spíše bych se zmínil o základních předpokladech biologické rozmanitosti. Jež jsou:

  •      dostatečná početnost jednotlivých populací umožňující genetickou diverzitu,
  •      členitost terénu a různorodost biotického prostředí,
  •      četnost hranic mezi jednotlivými typy cenou,
  •      podmínky umožňující radiační a speciační evoluci,
  •      existující biodiverzita  podporuje svůj vlastní nárůst s ekologickou vazbou mezi
         jednotlivými složkami organismů navzájem.

Jak jsem již zmínil, jo to jen náhled do nádherných tajů , evoluční biologie, vzniku nových druhů,vztahu mezi jednotlivými složkami atd., v tomto příspěvku bych se chtěl spíše zmínit o ohroženosti této rozmanitosti, o nutnosti chránit život v biosféře a o přírodní etice z hlediska ochrany rozmanitosti života.

 

Známe naši biosféru?

V dnešní moderní době, bychom mohli nabýt dojmu, že svět je již úplně prozkoumán. Skutečně již byla pojmenována téměř všechna pohoří a řeky, byl zmapován celý povrch Země a prozkoumáno pobřeží v celé délce. Pronikli jsme do nejhlubších oceánských příkopů i do atmosféry, kterou jsem chemicky analyzovali. Planeta je nepřetržitě pozorována u umělých družic a poslední panenský kontent, Antarktida, se stala výzkumnou stanicí a výletním místem pro bohaté turisty. Biosféra ale zůstává nepoznaná.

Bylo poznáno asi 1,75 milionu druhů, celkový počet žijících druhů je ale odhadován někde mezi 10 a 50 miliony, nikdo neví, který z krajních odhadů je pravděpodobnější.

Vědci by měli rozšířit výzkumné fronty, a dokončit mapovaní biosféry, kterou zahájil Linné. Nejpádnější důvod spočívá v tom, že na rozdíl od ostatních oblastí vědy je studium biodiverzity omezeno časem. Biologické druhy mizí stále rychleji následkem lidské činnosti, především ničením oblastí výskytu, ale také znečišťováním prostředí a zavlečením exotických druhů do zbývajicích ekosystémů. Je určitý předpoklad, že do roku 2020 vyhyne asi jedna pětina druhů rostlin a živočichů, pokud nebudou učiněny účinnější kroky na její záchranu.

 

Proč by nás to mělo vzrušovat?

Divoká příroda má svou vlastní hodnotu a nepotřebuje další ospravedlnění své existence.

Ale proč by…? Protože, ztratíme nové zdroje vědeckého poznání. Bude ničeno ohromné, dosud nevyužité biologické bohatství. Nikdy se neobjeví řada nových léků, plodin, výrobků ze dřeva a vlákniny, metod pro obnovu půdy a dalších pro člověka užitečných věcí. Někteří lidé s oblibou mávnou rukou nad nějakou bylinkou či broukem. Zapomínají při tom, že málo známý motýlek z Latinské Ameriky zachránil Australské pastviny zarůstající kaktusem, že z růžového barvínku z Madagaskaru byl připraven lék proti Hodgkinově nemoci a dětské lymfatické leukémii a z kůry pacifického tisu, lék proti rakovině vaječníku a prsu, že ze slin pijavek byl získán antikoagulant hirudin, jež se používá při stavech, kdy je srážení krve nebezpečné (hemeroidy, trombózy..) atd. Objevem podobných látek se možnosti pouze otevírají.

Stejně možné je využití divokých rostlin jako potravy. Na světové trhy se dostane jen nepatrná část ekonomicky využitelných druhů. V celé historii lidé pěstovali nebo sbírali jako potravu zhruba 7000 druhů, ale dvacet z nich poskytuje  90 procent veškeré potravy a pouhé tři, pšenice, kukuřice a rýže, více než polovinu.

Naše omezená strava není založena na nějakém výběru, je spíše dílem náhody. Dosud jsme závislí na několika rostlinách, které objevili a začali pěstovat první neolitičtí zemědělci. Kolébkami zemědělství byl středozemní a Blízký východ, Střední Asie, vysočina Mexika a vyšší polohy v Andách.

Moderní zemědělství využívá neolitické plodiny maximální způsobem, má ale stále veliké rezervy. Jako příklad se může uvést okřídleny bob ( Psophocarpus tetragonolobus ), z Nové Guiney. Tato rostliná je jedlá celá, od listu podobných špenátu až po malé lusky připomínající zelené fazole, hlízy jsou bohatší na bílkoviny než brambory. Zralá semena připomínají sojové boby. Je možné je vařit, rozemlít na mouku atd. Tato rostlina roste neuvěřitelně rychle, za několik týdnu doroste do výšky 4 metrů. Po malém genetickém vylepšení křížením by okřídlený bob mohl zvýšit životní úroveň miliónu lidí v nejchudších tropických zemích.

Informace o polodivokých a divokých plodinách často pocházejí od domorodých kmenů. Mistři všech dob ve vytváření zásobárny nejrůznějších plodin byli zřejmě Inkové. Bez znalosti kola, peněz, železa, vytvořil tento andský národ pokročilé zemědělství. Od Inků také pocházejí plodiny jež se osvědčily i v mírném pásmu, například: fazole, papriky, rajčata a brambory.

Když se zbývající oblasti divočiny stanou zdrojem genetického materiálů, místo jejich ničení pro takzvaný krátkodobý zisk, bude jejich ekonomický přínos mnohem větší.

 

Lidé, ať se jim to líbí nebo ne, jsou součástí přírody, od počátku své pozemské existence vždy využívali biologické bohatství okolní přírody. Někomu se může zdát, že naše závislost na přírodě je zdánlivě menší, protože žijeme převážně ve městech, jsme obklopeni umělým prostředím, a máme pocit, že jídlo ze samoobsluhy, lečiva z lékarny a různé i „nerůzné“ předměty jsou vyrobeny ze syntetických materiálů spíše, než z přírodních produktů, ale naše závislost na biologické rozmanitosti je však ve skutečnosti dokonce větší, než tomu bylo v dávné minulosti.

Biologické bohatství má pro lidi dále velmi důležitou hodnotu nepřímou, protože přispívá k životně důležitým službám, jež nám poskytuje biosféra. Pomáhá udržet stabilní klima, vodní režim, složení vzduchu a udržení úrodnosti půdy.

Biologickou rozmanitost obdivují turisté, rekreanti, je uměleckou inspirací pro mnohé lidi…

 

Naváži na první větu této kapitoly, příroda nemá jen užitné vlastnosti, o kterých jsem se výše zmiňoval. Ocenění biologického bohatství je projevem úcty k životu, respektu k našim spoluobyvatelům, každý jedinec, druh a ekosystém živých organismů je jedinečný . Zvláště to snad chápeme v případě druhu, protože pokud jednou vymře, již se nedá nahradit.

 

Příroda je jako kouzelná studna, čím více z ní budeme získávat znalostí a prospěchu, tím více nám zbude pro budoucnost ( Edward O. Wilson 1995 ).

 

---

 

Odkazy, neb použitá literatura:

  •  Rozmanitost života – Edvard O. Wilson ( toto byla má „studna“ informací )
  •  Příroda a civilizace – Bedřich Moldan
  •  Biosfér a lidstvo – Karel Kudrna a kol.

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 14.10.2006 23:07:50     Reagovat    Nový komentář
Autor: [postreh] - Histes [admin] (histes@postreh.com)
Titulek: Názor
Ohodnotím zítra, později. Nyní bych chtěl jen upozornit, že ač na Vás úvod možná způsobí moc odborně, nenechte se odradit a čtěte dál - stojí to za to. Dávám za jedna, čas na okomentování budu mít později.

Komentář ze dne: 15.10.2006 08:48:58     Reagovat    Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek:
Ja se k tomuto clanku jeste urcite vratim. Ale poznamenam, nez na to zapomenu tri veci:
1) mluvils o druhou diverzite a geneticke diverzite nitrodruhove. V podstate dle klasickych - i kdyz jiz dlouho obsolentnich - biologickych teorii je to totez. Rozdily mezi druhy a mezi jedinci tehoz druhy jsou dany - dle techto teorii -pouze genetickymi odlisnostmi. Rada bych Ti pripomenula, protoze si myslim,ze o tom vis, ze existuje tzv. epigenni, cytoplasmaticka (napr. cytoskeletalni) dedicnost! A ta prispiva k diverzite velmi podstatnym zpusobem. Ja Te nepoucuji, jen si myslim, ze Te tento problem zajima.
2) jen by mne zajimalo, jaky mas vztah ke Kellerovi. Hodne pise o podobnych vecech, jako Ty. A co si myslis o knize "Gaia"?
3) vcera na www.mail.ru byl clanek "Lide zacali pojidat zemekouli". Zkusim ho jeste aspon vytisknout nebo ulozit. Nejak mi nejde posilat clanky z ruskych serveru na maily.
Jinak dobre dilo, poctiva prace!

Komentář ze dne: 15.10.2006 19:00:49     Reagovat    Nový komentář
Autor: [WhiteShadow] - WhiteShadow (wwhiteshadow@centrum.cz)
Titulek:
Jsem rád, že jsem si to přečetl. Spousta zajímavých informací. Čím více takových článků a čím více jejich čtenářů, tím lépe pro nás všechny. Dobrá práce.

  
Komentář ze dne: 15.10.2006 20:33:51     Reagovat    Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek: Re:
Stinku, svata pravda! Ty poznavaci clanky jsou jednou z velkych prednosti Postrehu!

Komentář ze dne: 15.10.2006 22:12:39     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Krtica] - Jana Vyležíková (krtica.N@seznam.cz)
Titulek: jo
Opět něco, co nám rozšiřuje obzory vědění. Dík za informace podané v přehledné formě.

Komentář ze dne: 15.10.2006 22:26:20     Reagovat    Nový komentář
Autor: [postreh] - Histes [admin] (histes@postreh.com)
Titulek: Názor
Napadla mě jedna drobnost. Jestli se více odvádí pozornost od devastece přírody než od existence jiných vesmírných civilizací. O přírodě toho víme mnohem víc, a přesto tyto informace jsou pro obyvatelstvem daleko méně ceněny a brány do povědomí, než pouhé spekulace, že USA vlastní létající talíř. :)

  
Komentář ze dne: 15.10.2006 23:11:44     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - milan (@)
Titulek: Re: Názor
Přímo do černého...:)

  
Komentář ze dne: 16.10.2006 10:15:34     Reagovat    Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek: Re: Názor
Tobe, Riso, a redaktorum bych chtela predevsim podekovat: tento clanek a foto od Pohromy byly zverejneny soucasne... A tematicky vlastne (aspon ja tak vnimam to foto) velmi souvisi az souzni ... Pokud reknete, ze to byla nahoda, pak rovnou odpovim, ze na nahody neverim.
K te odvadene pozornosti: vsichni vime, ze v Cesku dnes obrovsky pocet lidi studuje management. V USA a v Rusku mnohem vetsi pocet lidi studuje PR (public relations), cili ovlivnovani verejneho mineni. V podstate z toho jiz davno vznikla zcela samostatna "industrie", pouzivajici jako pracovni nastroje hmaty, ktere by mely byt zakazany... Stale se mluvi o svobode tisku... Mela jsem v souvislosti s praci rozhovor s lidmi z hnuti "Nesehnuti", kteri hodne spolupracuji s novinari. Nektere veci se proste nedaji publikovat, protoze novinar, kazdy reporter predem dostane zadani a sefredaktora, co ma akcentovat a co nesmi napsat. V ramci techto hranic se pak pohybuje jejich vyklestena svoboda tisku. Takze: Postrehu, diky za Tebe!
A posledni: kdyz jsem se jeste venovala biologii, tak jiz tehdy se na kongresech v zakulisi zive diskutovalo na tema, zda je druh Homo sapiens stale jednotny. Ne! Divergentní vyvoj v ramci tohoto druhu je znatelny jiz davno: "Clovek rozumny" se rozdelil na poddruhy "Clovek radoby rozumny" a "Clovek rozumny, rozumici a dle toho konajici"...

    
Komentář ze dne: 17.10.2006 23:05:29     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes [admin] (@)
Titulek: Re: Re:
Ahoj Táničko, zajímalo by mě, jestli to, jaká varianta Sapiens budu, ovlivní výchova či nikoli... Jestli jsme rozděleni geneticky, nebo jen smýšlením.. Jsem rád, že máš (alespoň to tak cítím) Postřeh ráda. Svoboda projevu je někdy až za hranicemi - viz článek Černá hrozba, který jsem odmítl smazat. (Spoustě lidem se nelíbí, že tady vůbec je)

      
Komentář ze dne: 19.10.2006 10:48:21     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek: Re: Re: Re:
Ahoj Riso, jsem na Postrehu opravdu rada. Moc. Ď za nej.
Vychova? - Freudovu hypotezu o tom, ze vsechny nase problemy pochazi z detstvi (nebo nejradeji z delohy),dnes jiz skoro nikdo nebere vazne. Tato hypoteza, o niz se po desetileti opirala veskera psychoanalyza, byla po dlouhotrvajicim badani temer vytlacena (asi to vis sam) z psychologie... Clovek neni jen autoreprodukcnim, ale i autoregulacnim systemem. Zkratka at nam kdokoliv zpusobi vychovou cokoliv (pozitivniho ci negativniho - jsem si vedoma relativity techto znamenek), my mame tu moc neco s tim delat, my sami se vychovavave, sami sebe tvorime, dotvarime, pretvarime. V tom je jeden z nejvetsich puvabu zivota. Ne v tom, ze dokazeme zmenit vzhled sve kuchyne, nebo zahrady, nebo rovnovahu sil ve svete - v tom, ze dokazeme menit sebe, pracovat na sobe. Ja jsem zatvrzela ENELPistka (priznivkyne NLP=neurolingvistickeho programovaní). A propos clovek, ktery vytvoril tuto "skolu" v psychologii (mj.terapeuticky jednu z nejuspesnejsich), byl puvodnim povolanim pocitacovy programator. Pise hodne dobre! Take napsal "Není dulezite, co s tebou udelali. Je dulezite to, co ty udelas s tim, co s tebou udelali..." (to je moje motlitba).
Zaverem jen toto: vychova muze... Ale jen Ty rozhodujes o tom zda to dokaze nebo zda ji to dovolis... Stejny je to s ostatnimi faktory. V tom je podstata lidske svobody.
P.S. Asi o NLP a svobode napisi clanek.
Zdravim!

        
Komentář ze dne: 20.10.2006 01:16:35     Reagovat    Nový komentář
Autor: [postreh] - Histes [admin] (histes@postreh.com)
Titulek: Názor
:) - dík za odpověď. Jak budu mít trochu volného času (teď budou podzimní prázdniny, najdu si o tom, co zde rozebíráš, víc. (NLP)

Komentář ze dne: 19.10.2006 00:36:36     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Richard Vacula (@)
Titulek: Zajímavý odkaz
Ahoj Lukáši, tady je spousta zajímavých info... podklady - mampy atd.. http://www.ekoskola.sk/biodiverzita.htm

  
Komentář ze dne: 20.10.2006 00:39:22     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Lukáš (@)
Titulek: Re: Zajímavý odkaz
Ahoj Rýšo, dík za zajímavé info… je to přehledný vstup do této problematiky , s obrázky, které pobaví a napomůžou…také bych chtěl poděkovat všem Redaktorům, korektorům a lidem kteří přispívají svou troškou do mlýna a tobě žes mne motivoval k napsaní snad ne jen tohoto :-) příspěvku.
Táni a ten článek o NLP napiš v Tvém podání bude určitě moc zajímavý.
PS: S malým zpožděním reaguji na Tvé dotazy něco jsme posílal emailem,myslíme dvě zprávy, ale nevím jestli to došlo…tak jen krátce.
Od Jana Kellera jsem četl spíše články a jsou čtivé má nadhled propojení ekologie a sociologie…nechci to tady rozvádět…a co se týče knihy Gaia, tak upřímně „napsáno“ ,jsem ji jen proletěl ale spíše jsem četl určité recenze a názory jiných li…. Pokud vezmu podstatu knihy Gaia, od Lovelocka , tak je to pro mne zajímavá myšlenka, že naše planeta funguje jako nějaký superorganismus ( něco jako mravenčí kolonie, nebo včelí úl ), ale nepovažuje gaiu za nějkou ctící bytost, nebo náhradního boha, na rozdíl od určitých ekologů kteří se této hypotézy chytli a vytvořili si určitou představu o matce zemi, která pečuje o své děti.
A jak díky určitému řádu v úle se udržuje život, tak jednotlivé složky biosféry již čtyřitisíce milionů let udržují teplotu v rozpětí dvaceti stupňů celsia.
No, bylo by to na dlouhou diskuzi, krátce je to možné, ale spíše je mi bližší ta původní hypotéza od Lovelocka.
Ale myslí si že je jedno jestli lidé věří v hypotézu Gaia ( od už jakýkoliv výklad ), nebo v evoluci, nebo je „zastáncem“ biblického stvoření světa,nebo.. pokud má v sobě trošku té „enviromentálni“ etiky tak jim jde v podstatě o to samé.
Trošku dlouhé Ps :-), jo ještě díky za věcné komentáře


    
Komentář ze dne: 20.10.2006 10:44:27     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek: Re: Re: Zajímavý odkaz
Ahoj Lukasi,
dily za motivaci ke clanku o NLP. Ten prijde o neco pozdeji. Dnes posilam Stinovi k ohodnoceni neco jineho.
Nejlepso dilo od Kellerta je "Az na dne blahobytu". Vrele doporucuji. Jak Keller uci sociologii na MU v Brne, muzes se s nim spojit na www.muni.cz a zjistit, kde se ta knizka dnes da sehnat. K epigenni dedicnosti bych doporucila clanky a knihy prof. MUDr.O.Necase. A co se tyce "Gaii", tak ja se take naprosto ztotoznuji s hypotezou Lovelocka. Vsechny "nadstavbove" hypotezy povazuji za dilo fantazie mnohdy ne nezaujatych ctenaru.
Zdravim a tesim se na Tvoje dalsi dila.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz