Nikdy nezapomenu na těch pár dní, na pár dní s Tebou.
Půda se propadá pod mýma nohama a já to nevnímám.
Ptáci už nezpívají a mě je to jedno.
Tráva neroste a země se mění v poušť.
Mraky zakryly celou oblohu.
Z dálky je slyšet strašný štěkot smečky divé zvěře, ale já nic neslyším.
Opadalo
už všechno listí a místo stromů jsou všude jen pahýly, které ani
zdaleka nepřipomínají statné velikány, které se tady tyčily nedávno.
Řeky vysychají, jezera se vsakují do země a pršet už nikdy nebude.
Cesty odbočily do polí a ztrácí se v dálce.
Květiny usychají a kde dříve kvetly růže, dnes rostou bodláky.
Vzduch je vydýchaný.
Zbývá posledních pár nádechů.
Slunce vyhaslo.
Hvězdy se vytratily a měsíc pohltila tma.
Na malém kousku poslední zeminy vyrostl malý něžný kvítek – pomněnka.