|
<<
Červenec
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
| 8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
| 15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
| 22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
| 29 |
30 |
31 |
| | | |
|
Stránku si právě čte 58 lidí.
|
|
Setnutí starou zrezivělou rukou
klon dr.H. - Poezie v próze - 30. 10. 2006 - 2140 přečtení
Stále více zjišťuji jak je to marné bojovat proti lidské hlouposti.Nejlepší obrana je útok,ale zde toto pravidlo neplatí, to bychom se stali hlupáky.
Drsný,
studený
inkoustový pot
vpíjí nejlepší romány,
verše,
lásky,
jen ne vzlyk dávicích systémů.
Shrbím se nad rukopisy historiků,
doplním je úlovky,
doplním nadbytečné dějiny minulosti.
Nemám šanci ozdobït bílou stěnu prázdného krunýře.
Proto ulehám do ticha omotaného jemným lanem,
přelétavě zavzpomínám na zmrtvýchvstání,
mé přání zní:
umírat na kříži společně s malým Ježíškem v cirkusovém stanu.
Věnovat se smrti.
Pánbíček zamává na poslední dobrý skutek obyčejného muže neobyčejných vlastností.
A opustí ho.
Budeš-li nucen proniknout do šťáv svých útrob,
raději seskoč a nenech se oblizovat vředem hnidobásníků.
Národy připraveny na sex od nymfy- zohavené masky lidskosti.
Jsou to lidé o nichž se psaly knihy ,,,?
A nebo to byl jen vlastní grimasa potěšení,,,?
Ne!
Je to jen představa o lepší aleji,
o stromoví v němž ční prosycen vanilkovou vůní vánoční stromek,
plný zacpaných úst.
Ozdoby mají fialovou barvu,
doprovázeny břeskným hlasem,
zpěvem nadšených koledníčků,
s kadidly v rukou opakují zvrácená slova nedospělých ministrantů.
Tvá paže se stává rezavým mečem,
tvůj mozek se topí v bezbarvém tuku.
Zahojit lidské?
Ať při tom nepotratíš narozené krásy průhledného,
ledově čirého svědomí.
Příteli,
povídám:
„je zde“!
Učí se cizímu jazyku jen pro radost cizinců,
obšťastňuje hnijící civilizaci,
sama s ní hnije!
Neumím se radovat,
neumím prožít tu slast,
zůstat v řadě a chápat zlozvyky.
Možná to jsou jen rituální schopnosti,
nevnímat.
Nepochopím západní myšlení,
jejich bohy,
jejich slabiny,
a možná ani jednu z těch věcí nemají,
snad jsou to jen bizardní molekuly a my jsme bakterie přinuceni k přeočkování.
Sedět v podřepu,
kreslit nebe za deště a rozjíždět nájezdy.
Jak holubice nad pomníkem držící v zobáku dva hřeby,
dříve zaražených v duších vdov a stařeckých vrásek,
ví jak založit listy do desky s malbami génia,
jak použít slova,
aby z nich rostli bodláky a nebo jen slasti z bolesti hlásající světlo z mozkem můry a tváří promítače.
Ve strži tiché chodby slyším mluvit entitu.
Špitá si potichu,
ale slyším ji.
Lže.
A my lidé?
Jsme pouhé díly.
 Upozornit emailem  Vytisknout článek
Komentáře na Facebooku:
Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 29.10.2006 11:45:06 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (wwhiteshadow@centrum.cz)
Titulek:
No mně se to čte opravdu těžko, pro mě je to velmi těžký text a nějak mi uniká ta čtenářova relaxace. Talent práce se slovy se ti upřít nedá, ale pro mě je to příliš sekané ( postrádající plynulost v některých místech), taky příliš nekonkrétní a přemetaforované- tady bych si dovolil podotknout, že způsob, kterým úderně skládáš slova by měl být tvůj trumf a ne slabina. No, uvidíme co na to řeknou ostatní. Ono je známé, že Stínovy hemisféry pracují jaksi jinak.
|
Komentář ze dne: 29.10.2006 23:57:52 Reagovat Nový komentář
Autor: [postreh] - Histes [admin] (histes@postreh.com)
Titulek: Názor
co určuje, zda-li je to poezie v próze, nebo volný verš? Jsem literární tele, vysvětlí mi to někdo? :)
|
Komentář ze dne: 30.10.2006 08:05:33 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - milan (@)
Titulek: rodzíl
V podstatě jsou tyto hranice velmi nezřetelné..Navíc když někdo napíše poezie v próze je to ještě zmatenější. (není to dvakrát vhodný termín) Jedná se o to, že poezie osamostatňuje určitá významová sdělení. např. když napíšete U lesa stál kříž... a
U lesa
stál kříž...
vnímáme obě ukázky docela jinak. Tady se nejedná ani tak o poezii v próze, poněvadž se zde pracuje s obojím. Je zde po stylu starého bezrozměrného verše dopovězeno každé téma na jednom řádku, neexistují tady přesahy. To není samozřejmě novinka (viz Šiktanc).
A nyní k básni (v próze) Působí na mne dost nevyrovnaně. Něco chce říci ale na tolik slov, je její výpovědní hodnota dost malá.
|
Komentář ze dne: 30.10.2006 09:19:41 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek:
Stin to rekl celkem presne.
Myslim si, ze vetsina lidi ma problem s pocitem miry. Kdyz uz ten dar "slovohry" mas, tak urcite mas i nejake "vnitrni cidlo", ktere Ti musi udavat, kdy je to akorat. Asi to cidlo obcas neposlouchas.
Proto to pusobi preplacane a ponekud chaoticky.
|
Komentář ze dne: 30.10.2006 09:45:55 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - klon dr.H. (lips5@seznam.cz)
Titulek:
Má slova jsou odrazem siluety denních sletů mých beznadějných myšlenek nasekaných mou zrezivělou rukou, asi proto je to nečitelné.Zkouším s tím něco dělat,bohužel nestíhám, ostatně, určitě v té schizofrenii nejsem sám. Díky za komentáře.
PS:To není obhajoba
|
| |
Komentář ze dne: 30.10.2006 20:31:43 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek: Re:
Jasne!
Ale zacit dilo slovy:
"Drsný,
studený ...
.... pot
....vpíjí
............,
............ ne vzlyk"
je ucelove... Nikoliv schizofrenicke.
|
Komentář ze dne: 30.10.2006 10:36:50 Reagovat Nový komentář
Autor: [Epona] - Martina Králová (Rianon.D@seznam.cz)
Titulek:
Jsou díla, která čtu v poklidu a srazí mě konec...tohle tvé jsem četla se zvláštním vnitřním napjetím a konec mě z něj osvobodil...Nějak nevím, co přesně mi to dílo dalo, ale rozhodně mě zaujalo.
|
Komentář ze dne: 31.10.2006 00:25:01 Reagovat Nový komentář
Autor: [Edo Tralipo] - David Mauder (tralip1@seznam.cz)
Titulek:
Tu nestíhačku to znám...No, toto dílo mi připadá jako košatý strom, jehož přední větve zakrývají ty zadní a já jsem příliš líný na to jej obcházet a dívat se z druhé strany. Chci tím říct
v té délce ty obraty zanikají a myšlenka odbíhá hned sem hned tam. Tak do půlky jsem to vnímal, pak už se mi nechtělo.
Ale i tak poměrně zajímavé. Tak 1,7
|
|
|
