.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

 .: Online
Stránku si právě čtou 3 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Dešťové kapky naděje

Kolibřík - Romantické - 10. 11. 2006 - 1735 přečtení

kapky.jpgTahle zpověď je pro mě hodně osobní a dost mi na ní záleží. Proto jsem se pokusila o malou úpravu. Vzala jsem si k srdci velmi dobré rady od kritiků. Jen konec jsem nechala takový, jaký byl. Jinak to prostě skončit nemůže, protože můj život také ještě nekončí...Za připomínky moc děkuji, líbí se mi to teď daleko víc.

 

Smutně rozesmátá dívka kráčí temnou ulicí. Za zvuku písní linoucích se z chladného přehrávače se jí vrývá do srdce další šrám hořko-sladké naděje. Jak je to dlouho, co držel moje ruce ve svých dlaních a pohrával si se záplavou dlouhých vlasů, tak krásně že jsem předla jako kotě? Je to hodina? Několik dní? Měsíců? Věčnost?   

Kdo to zavedl moje kroky sem? K rozběsněnému vodnímu toku? Kdo mi to připravuje takovéhle pokušení se vším skoncovat a už necítit chlad samoty? Před očima se jí promítají ty chvíle propletených prstů a ona padá vyčerpáním do deštěm zkropené trávy. Už nemá sílu jít dál. Hledat. Přemýšlet a trápit se. Chce se jen schoulit do klubíčka smáčeného slzami a vyvolávat v myšlenkách vzpomínky na ty chvilky prchlivého štěstí...Přes závoj mlčenlivých slz hledí na vodní hladinu a přemýšlí o kapkách rozplývajících se v jejím objetí. Padají z nebe, i když vědí že po kouzelně radostném okamžiku vášnivého doteku s hladinou, zemřou v její kruté náruči. Tak jako já vyhledávám ty chvíle vábivého štěstí a kolísavé naděje, kdy slyším tlukot jeho srdce jako by byl mým vlastním...vyhledávám je, i když vím že co nevidět se rozplynou jako ty kapky vody...že i já utonu a nebude cesty zpět. Ano, to jsou ty smutně – šťastné, šťastně – smutné chvíle...okamžiky, které prožíváme znovu a znovu, i když víme že vzpomínka na ně bude bolet víc než trn v slavíkově milujícím srdci.

Bělostnou rukou objímá křehkost květin oživlých podzimním deštěm v zoufalé snaze udržet si naději, že ta chvíle, co právě minula...nebyla poslední. Že se vyplatí čekat na další. Skousnout nevlídnost osamělých nocí, pozvedlými koutky úst zakrýt smutek v očích a hrdě jít dál...jako by se nic nestalo...nestalo. Nic se přeci nestalo! Jen byl zase jednou tak blízko, že se moje tělo otřásalo v radostných křečích, že jsem uvěřila ve splněná přání padajících hvězd...Ona to vydrží. Musí. Chce. Smrtelná náruč vody, kapsy zatížené chladnými kameny...to by bylo moc snadné. Nesmí to vzdát, musí pohlédnout na nebe a vzít si příklad z radostného letu rozesmátých kapek...

Přijímá průhlednou ručku svého věrného anděla a kráčí zpět do světa, kde se radujeme i z kapek věcí, které za prchlivou chvilku pohřbí moře času...

 

kapky.jpg

 

 Poznámka redakce: tento článek byl upraven a změněn ke dni 6.12.06 - komentáře starší než toto datum nejsou aktuální. Děkujeme za pochopení.


Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 09.11.2006 12:12:09     Reagovat    Nový komentář
Autor: [postreh] - Histes [admin] (histes@postreh.com)
Titulek: Názor
Snad se Krtica nebude zlobit - schválil jsem toto dílo a začlenil do sekce Romantické povídky.

Líbí se mi využití navzájem protikladných členů mnohonásobného přívlastku: "Smutně rozesmátá dívka."

V této části:
"Jak je to dlouho, co držel její ruce ve svých dlaních a pohrával si se záplavou dlouhých vlasů, tak krásně že předla jako kotě? Je to hodina? Několik dní? Měsíců? Věčnost?...Ať je to, jak dlouho chce, jí to přijde jako právě ta Věčnost. Protože teď to tak není. Teď se jí prsty chvějí zimou a není dechu, co by je zahřál..."

Věta "...Ať je to, jak dlouho chce, jí to přijde jako právě ta Věčnost. Protože teď to tak není. " se mi zde nehodí, nezapadá do setrvačností rozběhlého vyprávění.

Bylo by zajímavé prostřídat vyprávění v Ich formě a 3 osobě. Když už využíváš kursivy pro znázornění jiného stylu vyprávění, můžeš její myšlenky ještě více přiblížit vyprávěním v první osobě.

ty chvíle, ty chvilky.. nejen že se velmi často opakují ukazovací zájmena TY, ale i slovo chvíle, byť podruhé zdrobněle.

"Ano, to jsou ty smutně – šťastné, šťastně – smutné chvíle, pro které s Mlhovou vílou dokonce vymyslely vlastní smajlíky..." Tato část mi do díla ani trochu nezapadá.. Mlhová víla se dá zkousnout, byť by barča mohla být naznačena raději více nekonkrétně, ale vlastní smajlíky, to už opravdu zabíjí celou předchozí plynulost.

Ze začátku velmi zajímavé dílo, bohužel už ve druhém odstavci se vytrácí jakákoli časová osa, místo, kam bychom se v představách uchýlili a mohli onu dívku pozorovat. V povídce s dívkou na kašně se ti to povedlo, tady ne.

Hodnocení: 3.3


Komentář ze dne: 09.11.2006 21:37:03     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Krtica] - Jana Vyležíková (krtica.N@seznam.cz)
Titulek: při
Při pročítání jsem zvažovala možnost vřazení mezi zpovědi pocity. Ne pro to, že by to byla výpověď tvá, ale pro všechny pocity, které jsou zde popsány. Ríša velmi dobře popsal výhrady, snad jen dodám, máš v jedné pasáži popsáno: "padá vyčerpáním do rosou poseté trávy", ale posléze vyplývá, že vlastně déšť se tu z oblohy snáší v kapkách... Bylo by dobré držet se deště celou dobu a padat raději do deštěm zkropené trávy.

Komentář ze dne: 11.11.2006 07:48:06     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Doriana] - Daniela Š. (Doriana.M@seznam.cz)
Titulek:
Jsem mile překvapena koncem. V jednom okamžku jsem měla pocit, že do vody skočí zemřít s kapkami deště. Líbí se mi i smutné příběhy s ještě smutnějším koncem, ale moc ráda si přečtu i ty ze života... s neurčitou hořkosladkou nadějí na konci. Kdy se zase zvedne a s jizvou na duši kráčí vztříc dalším zklamáním i výhrám.
Tleskám :D

Komentář ze dne: 12.11.2006 15:12:44     Reagovat    Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek:
Musim to precist jeste nekolikrat. Prvotni dojem je nasledujici:

- cetlo se mi to velmi tezce, jakoby se jednalo o komplikovany odborny text...
- nic proti pozitivnim koncum, ale zde citim jakousi prebytecnou patetiku.

Uvidime, vratim se k tomu.
-)



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz