.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

 .: Online
Stránku si právě čtou 3 lidé.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Zmrzlé Jaro a vypelichaný Samet

Ivo-Hary - Zamyšlení - 16. 11. 2006 - 1256 přečtení

… nějaké to zamyšlení nad pozoruhodnými datumy s číslicemi 68 - 89 v 20. století

Sice jsem na diskusním fóru napsal Histesovi, že na takovou úvahu nemám čas ani energii, ale toto je jedna z nabídek, jaké se neodmítají. A tak odkládám vše, co mám rozdělané, pokud nepřijde opravdová pohroma (škoda, Pohroma Katka, ta by přijít mohla ...), a naťukám ryze subjektivní a zcela naivní zamyšlení k řečenému.

Ano naivní, protože já stále věřím, že to co se jako dobré nabízí, dobré také je, dokud se neprokáže opak. Včetně politiky ...

Tzv. rozum brát, jsem začal koncem 50. a začátkem 60. let. Slova "padesátá léta" mají zlověstnou příchuť a i když se mne přímo nedotýkala (až na to, že jeden můj příbuzný z otcovy rodiny měl navržený trest smrti za studentský "protistátní" spolek - naštěstí se mu nějak podařilo uprchnout a vedl spokojený život v Maroku, o tom se však mluvilo jen pouze okrajově jako vůbec o všem takovém). Ve škole jsme poctivě žrali krmni o vedoucí úloze SSSR, o budování komunismu a o zlém kapitalismu, našimi hrdiny byli husité, rudí kozáci Čapajevovci a partyzáni z 2. světové války.
O vedoucí úloze strany nikdo nepochyboval i když k jejím představitelův vládla velká opatrnost a nevraživost jako k nové šlechtě. Jistě, malinko jsme pamatovali otřes pádu Stalina a kultu osobnosti, v praxi to však neznamenalo nic, jen jedna stranická klika vyměnila druhou.

Do toho přišlo Jaro 68. Magické číslo, kdy za mořem jeli naplno Hipies, v celé západní Evropě řádily levicové studentské demonstrace a u nás naopak se nějak projevovala únava materiálu tuhého levicového režimu.
Začínalo to postupně, téměř nepozorovaně. Ale najednou se začali odvažovat humoristé a dotýkat se předtím zapovězených témat, například v jednom skeči komik předvádějící řečníka na schůzi použil místo "soudruzi a soudružky" výrazy "souzi a soušky", což bylo typické pro tehdejšího nejvyššího straníka a prezidenta Antonína Novotného - věc předtím neslýchaná. V kultuře se rozjížděla nová vlna, knihy a filmy o tématech předtím řekněme nepovolených a novináři a spisovatelé otevřeně mluvili o komunistických přehmatech. Až potom jsem si všiml, že se začínají propagovat jacísi "Muži ledna" - Dubček, Svoboda, Černík a Smrkovský - kteří to jako začli - no dejme tomu, řekl jsem si a vzal to tak. (Malinko předběhnu - Dubček a Svoboda podepsali po roce a půl pendrekový zákon, umožňující zmasakrovat ty, kteří bláhově za ně ještě demonstrovali, Černík se stal naprosto loajálním husákovským straníkem a Smrkovský myslím taky všechno odvolal - to ale nevím, ale ani  to hledat nebudu. Nakonec byl Dubček uklizen do Turecka jako vyslanec a pokojně dožil penze, než jeho mýtus oživil rok 89., Svoboda se stal poslušným přitakávačem a později naším nejdéle umírajícím prezidentem. - Co to ovšem bylo proti Brežněvovi, kterého vodili po konferencích a návštěvách jako bezvládného panáka).

 Do té doby mocné organizace ČSM a Pionýr náhle skončily s monopolem a lidi si mohli zas založit, co chtěli - Junáka, USU a kdoví co ještě ..
Doba to byla krásná - plná otevřenosti diskusí a nadějí na život "s lidskou tváří" - ale i obav, jestli nám to "na východě" projde. Jak víte, neprošlo. Mně bylo 16 let, 20. srpna jsem odjel se školou na chmelovou brigádu, večer jsme vesele zpívali u ohýnku, dokonce i Kaťušu a jiné ruské písničky, jen tak pro srandu, že už se to může zlehčovat, no a ráno bylo po srandě, probudili jsme se do "spřátelené pomoci", kdy jsme poslouchali vysílání z Prahy přepojené na obecní rozhlas, včetně závěrečné hymny podbarvené střelbou ... Po čtyřech dnech si nás odvezli k rodinám, po dalších 4 dnech jsme jeli znova zachránit úrodu, když bylo jasné, že už k ničemu nebezpečnému, nehledě na tisíce vojáku s ostrou municí, nedojde. Na podzim jsme stihli navštívit Národní muzeum s rozstřílenou fasádou a stropy a ještě v roce 1970 jsme měli v maturitních otázkách Solženicyna. (Však náš učitel skončil zakrátko u lopaty a nakonec v něm poměry zahubily vůli žít ...)

Pak to probíhalo jak známo. Po dubnu roku 69 se budovaly pozice nového vedení, pak se přitáhly opratě, udělaly čistky, vážení lidé a odborníci skončili jako pomocní dělníci a popeláři, jiní si zase moc pomohli - byla to volba. "Zrádci národa" z 68. - Indra, Kolder a zvlášť očividně Biľak byli odměněni vysokými funkcemi. Něco přetrvávalo jako dlouhá vlečka, např. dlouho se na vysoké škole oslovovalo "pane profesore", než i tam vítězně vtáhli s novou dravou generací soudruzi. To už jsem byl v praktickém životě a snažil se žít, jak to šlo. Takové okýnko do světa v podobě rockové muziky a občas povolených západních filmů zůstalo, zcela nesouměřitelné přes všechnu novodobou cenzuru s neprodyšností 50.  let., atd. ...

Tak jsem samozřejmě listopad 89 uvítal jako spásu - najednou se zcela otevřeně začalo mluvit o všem, národ - oba národy se opět zdály jednotné jako v r. 68, zas byla radost chodit po ulicích a číst samovyvřelé plakáty mapující společné mínění. Já, v té době uklizený do malé slovenské vesničky poblíž Nitry jako čerstvý a ukázkově podpantoflový manžel, jehož žena neskrývala nedůvěru ke všem těm změnám, jsem se do ničeho nezapojoval. Až potom jsem zjistil, že všichni moji nejbližší známí z bývalého bydliště zakládali Občanské fórum, případně jezdili na demonstrace do Prahy - zůstat s nimi, možná bych byl dnes v parlamentě - nebo spíše v průšvihu, jak se znám...

Dodnes se lidé hádají, zda to byla revoluce vedená "hrdiny třetího odboje", nebo prosté předání moci dohodou "koupeným figurkám". To prostě neřeším. Jsem rád že to přišlo a přes všechny negativní politické a společenské jevy věřím, že tento způsob řízení a rozvíjení státu, jakkoliv se "zdá poněkud nešťastným", má podle mne budoucnost a věřím, že to nakonec dopadne dobře (byť jsem nedávno napsal že "dobré konce jsou jen pro pitomce" - to bylo v zápalu "tvůrčího nadšení" a ovšem k jinému tématu)

Je tu v porovnání roku 68 a 89 (magie těchto číslic otočením o 180 st. si všimli lidi hned) jeden velký rozdíl. V 68 roce byly změny možná iniciované i mimo KSČ, ale potom byly řízené lidmi přímo z vysokého vedení strany a málokdo její vedoucí úlohu zpochybňoval - nějak se to zdálo možné, že by to mohla vést dále v novém duchu. Tenkrát slovo disident neexistovalo, byli pouze emigranti venku (zakrátko měla přijít další mohutná vlna).
Kdežto v roce 89,  se s komunisty už nepočítalo. Že vývoj šel trochu jinak, to všichni vidíme a odsouvám to mimo rámec této úvahy.

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 14.11.2006 21:01:42     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Krtica] - Jana Vyležíková (krtica.N@seznam.cz)
Titulek: Vida
Já si z 68 roku pamatuji jen, že jsem krátkou dobu chodila do Junáka, asi 5 měsíců. Pak už jen na jeden letní den, kdy jsem s ostatními dětmi z ulice seděla na travnatém příkopu a s otevřenou pusou zírala, jak kolem projížděly tanky a obrněné vozy spřátelených armád. Junáka nám pak zatrhli a jen dospělí vždy o něčem vzrušeně rokovali za zavřenými dveřmi a nás odháněli pryč.
Myslím, že ses toho zhostil dobře.

  
Komentář ze dne: 15.11.2006 17:14:46     Reagovat    Nový komentář
Autor: [postreh] - Histes [admin] (histes@postreh.com)
Titulek: Názor
Tleskám, super, Harry, zvlášť pro mě, člověka, který nemá z té doby na co vzpomínat.

Jednoznačně za jedna.

Komentář ze dne: 16.11.2006 08:15:10     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Hill] - Jaroslav Ferst (unj@unj.cz)
Titulek: tak to bylo
Jak si jsou vzpomínky podobné - taky jsem za okupace přišel o moc dobrého profesora, který odmítl podepsat, že byl pomýlený, a nedošel ani k té lopatě. Taky jsme si našli místo, kde rušičky neměly moc, a poslouchali Svobodnou Evropu, zpívali Kryla a Hutku.
Měl jsem kliku na přátele, kteří také nevěřili na věčné časy a nikdy jinak, mezi nimi i dva komunisty z přesvědčení, kteří odmítli se nechat prověřovat od vyžírků, co za stranou vidí jen koryto. Tak zůstali sice přesvědčení, ale s puncem vyloučených členů a jejich děti se později dostaly aspoň na střední školy jen díky tomu, že cestou z uličního výboru přes radu MNV se vždycky nějaké podklady ztratily a, aby nechyběly v evidenci, musely být nahrazeny jinými. Dodnes vidím předsedu školské komise, jak po odchodu ředitelky školy vajíčkem natvrdo kopíroval razítko z posudku... "tohle psal nějaký vůl - přece si jich nepřestanu vážit za to, že jim omlátili průkazky o hlavu", povídal u toho. Sedl ke stroji a přepsal posudek...
A taky kamaráda profesora historika Laďu, který na brněnské univerzitě odmítl pružně reagovat na požadavek přizpůsobit výklad dějin požadavkům doby, tak jezdil po Znojemsku a okolí s vrtnou soupravou... je toho moc na jeden článek, natož na pouhý komentář.
Jenže jsou to jen takové útržky, drobnokresba detailů bez souvislostí celostátního významu. Nejspíš bych tak čtivý a koncentrovaný článek, jako Ivo, dohromady nedal.
Perfektní.
Aneb TAK TO BYLO. Enter.

Komentář ze dne: 16.11.2006 10:40:36     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Epona] - Martina Králová (Rianon.D@seznam.cz)
Titulek:
Díky, že ses toho ujal! Jsem moc ráda, že byl tento článek napsán formou životních vzpomínek, protože čtenáři, kteří vyrostli v trochu pozdější době (jako já:) se o událostech dozvídali spíše skrze suchopárný výklad učebnicového rázu a to není zrovna nej. Každá doba měla své a jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré. Uvidíme, kam dospějeme...Kolikrát se divím, proč se pořád nedokážeme pohnout vpřed...jako by s námi ty stíny pořád přežívaly. Já ale věřím na šťastné konce a ještě víc na šťastné začátky! Napsal si to hezky Harry.

Komentář ze dne: 16.11.2006 21:54:44     Reagovat    Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek:
Tak se do sebe pustime zitra, ne? -)
Dekuji za pomoc pri psani blogu.
Jsem rada, ze jsme si to vyjasnili (resp. ze jiz to dlouho mame jasny).
-)
Ocenuji osobni zpovedi, ale ted na ne nemam.

Komentář ze dne: 18.11.2006 23:55:39     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek:
Když jsem viděl záběry z generální stávky, musel jsem se smát. Zaměstnanci ČKD vyšli protestovat, reportéři z celého světa si to přijeli natočit. Tušili tito zaměstnanci, že za deset let žádné ČKD nebude?

"Závody ČKD opouštějí lidé ze všech provozů, až na ty, které nelze zastavit. Například obsluha vysokých pecí."

Ale lze zastavit... A ptám se, kde byli oni reportéři při krachu tohoto strojírenského podniku, díky čemuž zanikl i společný projekt výroby nových moderních vlaků se společností Siemens.


Na druhou stranu mě dostal film vysílaný včera večer, kde hlavní roli ztvárnila paní Chramostová. Po jeho shlédnutí jsem poodhalil, že mi chybí šaškovská moc, jehož nesmyslné struktury by mě bavilo rozkládat, byť zabíjením hřebíku do ocelového stolu.


Jsem sice pravicově orientovaný, ovšem celá revoluce mi přijde jako jedna velká šaškárna plná naivních ideálů.

  
Komentář ze dne: 19.11.2006 10:26:23     Reagovat    Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek: Re:
Jsem sice zastankyni centrizmu, ale v hloubi me duse zije presveceni, prisuzované levicakum a vericim - ze stat ma byt socialni a spolecnost ohleduplna.
Nicmene souhlasim s Risou v tom, co napsal. Musim jen dodat, ze behem te trapne saskarny byly loutky velmi sikovne tahany za provazky.
A ona saskarna pokracuje i dnes: ruka ruku casto myje, ale vetsinou to nema nic spolecneho s hygienou.

    
Komentář ze dne: 19.11.2006 17:40:08     Reagovat    Nový komentář
Autor: [Ivo-Hary] - Ivo Hary z Náchoda (normalnisilenec@seznam.cz)
Titulek:
A mně nevytlučete z hlavy, že změna byla potřeba a to nutně. Jdyž se rozhlédneme po všech zemích bývalého východního bloku, řekněte mi, kritikové, v které zemi to vyřešili lépe než u nás? Vynechte prosím ovšem NDR, kteří měli bohatého bratra - a i jemu se pořádně protáhl obličej ... a potom Bělorusko, kde se odmítám smířit s autoritativním režimem, přes jeho ekonomické výsledky. Případně navrhněte, jak byste si změnu režimu představovali. Ale upozorňuji Vás, že Utopie, kterou řídí ti nejmoudřejší z lidu, již byla napsána, a to 1516.

Komentář ze dne: 13.04.2007 22:46:59     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (@)
Titulek:
Hodně zajímavé počteníčko. O politice a přece čtivě, no není to zázrak?



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz