Tady se mi opravdu pár použitých obratů zalíbilo (leccos co jsem zahlédl v Preview mi tak dobře neudělalo). Pokus o vyjádření deziluze ze současného světa je celkem sympatický, ale myslím bys neměl psát "chaos" podle jedné kdysi populární pseudoraperské partičky ... A "dát city v dav" je trochu násilné spojení, leč proč ne ... Nejhezčí mi přišlo to o rtuti.

Tak tímto jsem nadšen ;-) Je to jedna z mála básní, kde není ani jediný názorově rušivý moment, jedna z mála, se kterou se dokážu ztotožnit. Zaujaly mě už "myšlenky" a "rtuť" a v dalších řádcích mé zaujetí neochablo. Jsem jen rád, že nejsem sám, kdo dnešní svět podobně vnímá. Ale mezi náma, jsou na něm i hezké věci (třeba SLEČNY), které dokážou proplést tu naši šedivou ocelovou nitku času i zlatým hedvábným vláknem.

Básníku jenž trpíš, zvláštní, jak je snadné psát verše o bolesti, smutku, tragédii, lásce, nelásce, a tak neskutečně těžké vyjádřit prostý pocit, zážitek, den nevšedně v kabátu neobyčejnosti. Spousta poetů, básníků amatérů i nebásníků, řekla bych, má podobné pocity jako ty...Stát sám na nástupišti, čekat na ten správný vlak, vyhlížet tu správnou osobu, počítat vteřiny do té správné chvíle, která už možná dávno ujela pryč a nechala za sebou jen prázdno, pocit beznaděje a zklamání. Všude kolem sledovat tváře a doufat, že některá se podívá hloub. Báseň mi přijde upřímná, chytlavá, chvílemi ohraná (výkřik revolty dere se ti z hrdla, jdu sám noční tmou, verše skrývající tvou duši básníku, jenž trpíš), je osobní, atmosferická, vcelku hezky se čte, ale není to můj šálek čaje (krom myšlenky mnohými už řečené v ní nic moc nenacházím)...navíc tam máš chybičku....skapávají (s gramatikou jsem občas docela na štíru, tak nebudu prudit, jen upozorňuju.)

Mno jo, líbí se mi to velmi. Působí to na mně dojmem opsané básně nějakého básníka. Ale to bude tím, že mi to připomíná poezii, kterou čtu... a tudíž je to moje mylná představa. Asi je to tak moc doré, alespoň pro mne:o)

Na mne to take pusobi dojmem neceho, co bylo - sic neopsano - ale mnohokrat napsano. Cili tema hodne otrele. Nelibi se mi onen zdurazneny "trpitelsky postoj". Byt basnikem je vec svobodne vule... -).
"beznadej, "revolta", obecne nepochopeni - to jsou take otrepana slova.
Obrat "nelidský čin" mi v pouzitych souvislostech nejak nesedi. Pojem "nelidske" je obvykle pouzivan pro chovani vrahu, tyranu a jinych sociopatu -). Kdyby tam byl "nadlidský čin" znelo by to lip (i kdyz by to zas s "nadlidskosti" bylo hodne prehnane).
" ...myšlenky zkapávají jak rtuť na desku stolu..." . Aby nejaka metafora byla pusobiva, musi byt verohodna. Rika se, ze "nekdo je jako rtut" (ma se na mysli tekavy, pohyblivy...). Rtut nemuze nikam skapavat. Staci zkusit rozbit teplomer - zadna kapka - jen miliony drobnych kulicek na podlaze. A je tezke je vysbirat. Tudiz pusobivejsi by to bylo "skapavaji jako olovo". Ovsem měla jsem v jakémsi textu "olovene kapky deste" a nemylim si, ze v tom obratu nebylo zadne klise. -)

Jo, ten nazev skupiny "Chaozz" znel v textu zajimave -)

Ano v této básni není moment rušivý,
ale pro mě ani vzrušivý, něco co se mi něčím zaryje do paměti.
Přečetl jsem, pokýval, řek jojo tak to někdy bývá.
Ale nic z toho (snad jen ta rtuť, ale hlavně vlivem komentů)
mi v hlavě bohužel neutkvělo.