Sakra, kdyz uz se tady (na Postrehu) vzacne objevim (ach, ta prace, ta prace!!!), tak jsem rada, ze mohu vyjimecne napsat komentar jako prvni -).
Tato basen oslovila mnohem vic, nez predchozi. Ja bych se k ni jeste vratila. Ale svuj prvni dojem si dovolim vyjadrit citatem z Tve basne:

"Jen tiše šoupe noha bosá,
nesměle a v poetičnu."

Cetlo se to pekne! Kazdopadne se Ti podarilo sikovne a vystizne zachytit okamziky, o nichz lide neradi mluvi.

atmosféra popsána velmi dobře, představil jsem si to dost doře. ale forma mi příjde trochu neuspořádána a musím přiznat, že mne při četní trochu rušila. ale je to možná jen můj názor. celkově je to pro mne lepší průměr

Úvod mi připadá poněkud lascívní. Pak zvolna stoupá úroveň, např. moc dobrá "Noha bosá". Závěr padá do patetického prohlášení. Nenech se tím otrávit, jen můj názor.

Jani, ja mam pocit, ze v tom neni ani spetka patetiky. Zni to spis jako konstatovani podbarvene zklamanim a depresi... A otaznik na konci absolutne vylucuje, ze by se jednalo o prohlaseni...

Jo Táni, znáš to...Co člověk, to názor... Hold jsme lidi různí. Ahojííík.

Myslím, že toto ještě nikdo nezmínil: ve třech verších je v první osobě (sedím, já a ty, neumíme), ale jinak je to psané z pohledu třetího vypravěče, je to možné ovšem, ale zde se to nějak tluče. Mohlo by to být zase jedno klišé tématem, ale zdá se mi že se podařilo to podat neotřele a zajímavě. Opět promyšlená rýmová stavba, která přitom působí tak přirozeně, že se při zběžném čtaní občas ani neprojeví. (Jinak rýmy nebudu raději rozebírat, i když mám k tomu sklony, působí to potom školometsky :) )