Říkal, že nebudu muset prosit
a plazit se
po kolenou před těžkomyslnou oblohou
zmrzačených snů
/z okna jedoucího vlaku vypadly za přidušených nocí/

Nepotřebné...

A nebudu se muset klanět touze
v dlaních
zimního spánku

Stejně prý skončí v teplých krajích.

tam mezi hady v pouštích Afriky
kde poslední úsměvy spí pod kameny
na kterých se vyhřívají jako užovky

smutné slzy
- těch několik málo dívčích slz, co se našly

Povídal znenadání sesazený měsíc pohádku
a hvězdy odpočívaly mu v náručí
                        .
                        .
                        .
                        .