<<
Červen
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
| |
|
Stránku si právě čte 1 člověk.
|
|
POJEM: PRAVDA
Harr - Názory - 20. 03. 2007 - 4474 přečtení
Před dvěma lety jsem vypracovávala pro jedny www.stránky diskuzní téma o pravdě reálné a virtuální.Diskuse byla celkem bouřlivá a tak jsem dala dohromady něco o pojmu PRAVDA.Stránky již neexistují,ale článek ano.Možná,že se bude hodit i sem.
***
Již Aristoteles dobře věděl, že o pravdě je možno mluvit v různém smyslu. V průběhu dějin filosof.myšlení se proto vytvořilo mnoho názorů na pravdu a objevila se řada …teorií pravdy. Pojem pravdy se tak stal jedním z nejdiskutovanějších. Někteří soudobí filosofové tvrdí, že samotný pojem pravdy je něco tak triviálního, že nemá smysl se tím zabývat, protože jde jen o jazykový zmatek. Větu…“je pravda, že Hus byl pro pravdu upálen“…mohu nahradit větou…“Hus byl pro pravdu upálen“, přičemž výraz..“je pravda“, je dle nich zcela nadbytečný. Podobně jako analytik Davidson…i já se domnívám, že nejde o nic triviálního a že pravda v našem jazyce hraje velmi důležitou roli. Otázka, zda je něco pravdivé či ne, se brala vždy nanejvýš vážně. Byla vždy nejvyšším kriteriem každé teorie. Dokonce rozsáhlé diskuse o skepsi,relativismu a agnosticizmu/názor o nepoznatelnosti světa vyjma smyslové zkušenosti/ se vždy vedly ve jménu pravdy a jak výše uvedeno…umíralo se ve jménu pravdy. Na sklonku 20. století se v tomto směru situace radikálně změnila. Nejmarkantněji to vidíme již při nástupu nacismu v Německu./ “ od dnešního dne již nebudete dále zkoumat, zda je něco pravdivé či nikoliv, nýbrž zda to odpovídá nacionálně socialistickému učení.“/ I druhé významné sociální hnutí 20. století – komunismus – se v praxi rovněž přibližovalo těmto tendencím. Dialektický materialismus sice v teorii zastával víceméně realistické učení o objektivní pravdě, avšak na druhé straně se tam objevoval i pragmatický názor o praxi jako hlavním kritériu pravdy. Realismus a pragmatismus se tu spojoval na základě přesvědčení, že veškeré obsahy našeho vědomí mají základ v našich ekonomických potřebách. Tvrdilo se dokonce, že každá sociální třída proto má svou vědu a filosofii. Nezávislá, nestranná věda je prý nemožná. Pravda nakonec spočívá v tom, co vede k úspěchu. Podobné tendence týkající se marginalizace / okrajovosti/ a znehodnocování pravdy, které se projevily nejradikálněji v nacistickém Německu, však bohužel postupně našly cestu i do demokratických zemí. Pravdivost jako norma hodnoty určitého myšlení zde zmizela. Vždyť tady by mělo být jediným kritériem platnosti to, zda výrok odpovídá skutečnosti. Kdo jej pronáší, není z hlediska pravdivosti podstatné. Pravda soudu či věty je podstatně objektivní. Věta je buď pravdivá nebo nepravdivá, avšak nemůže být pravdivá pro jednu osobu a nepravdivá pro jiné osoby. Věta musí být pravdivá (pokud je pravdivá) vždy pro všechny osoby. Je pravdivá tím, že vyjadřuje to, jak se věci mají ve skutečnosti. Ve středověku převládající názor na pravdu nacházíme již u Augustina: pravda musí být neměnná, nutná a věčná. Těmto požadavkům mohou ovšem vyhovovat pouze ideální skutečnosti. Nehodlám tu rozebírat pojem pravdy dle dalších filosofů…jako byli Kant, Hegel, Schelling, Nietzsche, Schopenhauer…. Že pravda souvisí nutně s poznáním…to je asi jasné. Ale je také nutné si uvědomit, že v dnešní době je velmi obtížné hovořit o morálních vlastnostech lidí, jelikož většina z nich propadla amoralismu a pravda pro ně nehraje žádnou roli. Nerozlišují mezi dobrým a zlým. Chování člověka je determinováno nejrůznějšími faktory a sleduje v podstatě jen své potřeby a zájmy. Něco víc než individuální či kolektivní egoismus nemůžeme ve světě očekávat. Kazí-li se ryba od hlavy, měla by se i od hlavy vylepšovat. Měli bychom se snažit vrátit se k zásadě „pravda vítězí“, která patřila k naší národní tradici. Získá-li pravda opět svou vážnost, získá tím vetší vážnost i význam etiky. Do budoucna by tu potom mohla být určitá naděje týkající se „nápravy věcí lidských“.
Samozřejmě jsem čerpala u filosofů,nejsem takový odborník,abych tu předkládala vědecké studie, ale snažila jsem se alespoň trochu osvětlit…POJEM PRAVDY
Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]
Upozornit emailem Vytisknout článek
Komentáře na Facebooku:
Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 20.03.2007 10:14:18 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes [admin] (@)
Titulek:
Pravda je názor většiny.
|
|
Komentář ze dne: 20.03.2007 11:10:08 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Ivo Hary (@fofr)
Titulek: Re:
Velmi nahlas mlčky nesouhlasím, ale nechám Tě při tom ...
|
|
Komentář ze dne: 20.03.2007 14:24:46 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Re:
Budu oponovat jedním příkladem....po úzké silnici jede automobil.po jeho pravé straně stojí skupina lidí a vidí automobil žluté barvy.tedy vidí žluté auto.Na levé straně silničky stojí jeden člověk a vidí,že kolem něj projíždí automobil,který má střechu žlutou,přední kapotu také,zadní část auta také,ale oboje dveře na levé straně jsou natřeny základovkou a ta je hnědá.Takže vlastně vidí žlutohnědé auto.
Je opravdu pravda na straně většiny?
|
Komentář ze dne: 20.03.2007 10:45:20 Reagovat Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek:
Reni, nakousla jsi opravdu zajimave tema (i kdyz zde jiz bylo nejednou nakousnuto. Vzpominam si na diskuzi s Dorianou). Doufam, ze tentokrat vzbudi u ctenaru vetsi zajem a ze se do rozhovoru zapoji vic lidi.
Napsalas:"Ve středověku převládající názor na pravdu nacházíme již u Augustina: pravda musí být neměnná, nutná a věčná. Těmto požadavkům mohou ovšem vyhovovat pouze ideální skutečnosti." To je asi jedine, co se da rici o pravde - je to jakysi pomyslny, jen v nasi psyche existujici (a tedy idealni) fenomen.
Kdysi jsem v komentari zde, na Postrehu, psala, ze pravda je predevsim vec dohody. Dokumentovala jsem to zidli. Dohodneme-li se, ze budeme takove te vecicce, ktera ma ctyri nohy a jednu vodorovnou plochu, urcenou pro obcasne odkladani nasich zadnich partii, rikat "zidle", pak to bude pokazde pravda. Ale take ji muzeme rikat "sedatko","kresilko", "chair", "stul" (rus.) atd. Ten "stul" to ostatne dobre dokumentuje: pro Rusa je stul zidli, kdezto stol je stolem. Dve pravdy - obe pravdive -).Formalne moznost dohody existuje, budeme-li uvazovat v ryze teoreticke rovine (napr. v matematice) a pracovat s binarni soustavou, t.j. moznostmi nula-jedna (ano-ne). Teorie informace ostatne poukazuje na to, ze nejvetsi mnozstvi informace obsahuji nejkratsi vyroky, cili v podstate ono "ano versus ne, ci 0 versus 1).
Dokonce i tak exaktni veda, jiz je matematika, casto nechte lze. "Deti, kolik bude jedno jablko plus tri hrusky?" - taza se pani ucitelka... Ctyri! - Kec! Jedna plus tri jsou ctyri, ale jedno jablko plus tri hrusky zustanou jednim jablkem a tremi hruskami. -)
A posledni: "Kdyz mi bylo asi sest, sel jsem jednou do nasi zahrady a zahledl tam krasny ker prave kvetouciho zlateho deste (forsytie).Najednou mi napadlo: vnima jeste nekdo dalsi zlut techto kvetu takovou, jakou ji vnimam ja?..." Toto je uryvek z prace jednoho americkeho psychologa.
Mam opravdu zelene oci?
|
|
Komentář ze dne: 24.12.2008 21:13:33 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Jakub Raida (@)
Titulek: Re:
Sémantický příklad mi přijde poněkud zcestný, to, co nazýváme židlí přece není "židle", kdežto denotát, kterému přisuzujeme v určitém smyslu jazykový výraz a ten může být jak "židle", tak "chair". V případě jablek a hrušek jde zase o třídy. Výsledkem jsou čtyři entity z třídy ovoce, či jedna a tři entity samostaných tříd jablek a hrušek.
|
Přečetl jsem s chutí, a i když si nejsem jistý, zda některé vývody filosofů jsou zde dobře interpretovány, chci za ten článek poděkovat. A nyní je jedno, kdo má v čem pravdu. Nabídla jsi jistou škálu pohledů, vyprovokovala diskusi, a ta ( a je úplně jedno, zda v ní někdo uspěje více a někdo méně) nutně vede k vlastní vnitřní konfrontaci osobní zkušenosti s osobními kritérii morálky. A to mi přijde hodně fajn a taky hodně potřebné.
Napíšu své vnímání pravdy. Smířil jsem se s tím, že pravda nikdy nemůže být celá jen na jedné straně. Vnímám ji jako velmi relativní, snad až nereálnou hodnotu. A přesto se často ptám Boha a svého svědomí, kde se nachází. A ač někdy neposlouchám, minimálně mne brzdí v něčem, co je nepravdivé, nepoctivé. Možná je pravda poctivost. Ale je to jen spíše intuitivní vnímání, které mi však pomáhá v tom, že beru-li si při rozhodování jako soudce Boha či svědomí, pak ubližuji mnohem méně.
A ještě jednou děkuji. Přistihl jsem se, že tuto abstraktní hodnotu potřebuji vnímat.
|
|
Komentář ze dne: 21.03.2007 08:29:55 Reagovat Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek: Re:
Rozor to vystihl dokonale. Existuje snad opravdu jen niterni pravda. A ta je spise o pravdivosti, o nefalsovanosti, o "poctivosti". Je to stav, kdy moje svedomi souhlasi s mym rozhodnutim, mym cinem, a nic mi nevycita...
|
| |
Komentář ze dne: 21.03.2007 16:09:32 Reagovat Nový komentář
Autor: [GreenEyes] - GreenEyes (tkuncová@inbox.ru)
Titulek: Re: Re:
Omlouvam se. Patri tam samozrejme "Rohoz..."
|
Komentář ze dne: 21.03.2007 16:17:50 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
Děkuji všem,co se zapojili do diskuze,jsem ráda,že článek psaný před dvěma léty,je ještě pořád aktuálním.Já vím,že jsem vybrala téma,které se nevyřeší...možná nikdy,ale snad jsem i tímto nahlédla do vnímání pravdy těch ,kteří se ozvali.
Je mi blízký pojem niterní pravdy v nás.Možná.že ještě někdo přijde se svou troškou do mlýna a osvětlí své pojetí.Budu se těšit.
|
Komentář ze dne: 24.12.2008 21:22:04 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Jakub Raida (@)
Titulek: .
Zvláštní, jak pozdě jsem se dostal k článku s takto zajímavým tematem. Prve, nejsem si jistý, jestli v článku nedocházelo místy k záměně pravdy za univerzálii. Pravda je definována jako "shoda mínění se skutečností", tedy jako esence vědění. Celá půlka článku se navíc nese v etickém a nikoli epistemologickém duchu, jak by snad člověk čekal.
Pravda je naší vírou v axiómy a v to, co vidíme, přisoudíme-li navíc axiómem tomu určitou pravdivostní hodnotu. Nic víc a nic míň na tom není, filosofové všech věků předkládali jen různých axiómů, přičemž čím méně jich bylo zapotřebí, tím větší sílu jejich teorie měly.
|
|
|